V půlce filmu nás vyrušilo hlasité bušení na dveře. Sakra. Úplně jsem zapomněla, že jdu na ten večírek! Shodila jsem ze sebe deku a s vědomím, že to bude Chloe jsem běžela ke dveřím jenom v tíklu a spodním prádle. Vlasy jsem měla v drdolu, ze kterého mi padaly vlnité prameny přímo do obličeje a řasenku jsem měla rozmazanou všude kolem očí.
Vzala jsem za kliku a když jsem zahlídla štíhlou siluetu kluka opírajícího se o rám dveří, vytřeštila jsem oči. Pusu jsem měla otevřenou dokořán, ale nezmohla jsem se na jediné slovo. Místo toho jsem ze sebe vydala zvuk připomínajcí vrzání dveří. Přejížděla jsem pohledem od jeho dlouhých nohou až po jeho tmavé rozcuchané vlasy. Pod černým tričkem natrhlým u výstřihu se mu rýsovaly známky svalů a v očích měl vytřeštěný výraz. Rychle jsem zavřela pusu, aby mi neukápla slina. "C-Co tu děláš?" Zachraptěla jsem. Nevypadalo to, že by se ten neznámý chystal něco říct, natož se vůbec pohnout. Stál tam jako přibitý. Jakoby čekal na můj povel. Začínalo mi to být trochu nepříjemný, tak jsem se rozhodla zakročit. "Ptala jsem se, co tu chceš?" Zamračila jsem se a hluboce jsem se mu zadívala do nebesky modrých očí. Připadala jsem si jako zhypnotizovaná. I přesto, že jsem se snažila vypadat naštvaně, mě fascinoval. Konečně si prohrábl vlasy a odkašlal si. "Ehm.. Promiň, asi jsem si spletl..." Do řeči mu skočil dívčí hlas z dálky, který na něho zřejmě volal. "Seš u špatnýho domu. A dělej, nebo přijdem pozdě!" Beze slova se rozběhl pryč a zmizel v husté černé mlze.
Stála jsem ve dveřích s očima upřenýma do hluboké temnoty chladné noci. Pořád dokola jsem si přehrávala, co se v posledních 5 minutách odehrálo a nemohla jsem se soustředit na nic jiného. Dokonce ani na to, že to nebylo pět minut, ale celá půl hodina, co jsem tam stála a po celém těle mi naskakovala husí kůže. Nevěděla jsem jestli je to kvůli němu, nebo je to tím, že jsem skoro nahá. Najednou mi někdo sáhl na rameno. "Rose, jsi v pohodě?" Zeptala se mě Claire s ustaraným výrazem ve tváři. Otřásla jsem se a vrátila se zpátky do reality. "Jo, je mi fajn." Pokrčila jsem rameny a s úsměvem jsem se odešla do pokoje převlíct. Otevřela jsem skříň a když jsem uviděla hromadu černých triček mezi kterou byly nejspíš i mé oblíbené džíny, všechno jsem vyházela na postel a začala se v ní přehrabovat. Po deseti minutách hledaní jsem konečně vytáhla černé roztrhané kalhoty a šedé tričko s nápisem MCR never die a malým ornamentem u výtřihu. Došla jsem do koupelny a při pohledu na můj obličej jsem se zděsila. Takhle jsem vypadala celou tu dobu?! Nejen, že jsem měla rozmatlaný make-up všude po obličeji, ale byla jsem k tomu všemu ještě hrozně červená. Měla jsem asi stejnou barvu jako moje vlasy. Doufám, že si toho v té tmě nevšiml.
Po půl hodině strávené v koupelně se snahou rozčesat si vlasy, jsem byla konečně připravená vyrazit mezi lidi. Kartáč, ze kterého trčely chumáče tmavě červených vlasů jsem odhodila na postel a v tu chvíly jsem uslyšela klepání. Z představy, že by to byl zas on mi naskakovala husí kůže. Běžela jsem otevřít. Ve dveřích stála vysoká, štíhlá holka s hnědými kudrnatými vlasy staženými do drdolu a s připitomělým úsměvem mi vrazila do ruky lístek. Dne 28.4. Se koná jedinečná soukromá párty v klubu NightSky a vy jste zváni. Po přečtení textu, který na něm stál jsem vyprskla smíchy. "Neřekla si mi, že to bere John tak vážne." Chloe se zamračila a vlepila mi jemný pohlavek. "Tak, a teď jdeme, nebo přijdem zas pozdě." Řekla nadšeně a chytila mě za ruku.
Došli jsme k nízké prosklené budově s úhledným fialovým nápisem: Noční klub NightSky.
Za sklem byla vidět prázdná recepce s mladým ušmudlaným klukem za stolem, který si znuděně hrál s počítačovou myší.
Když jsme vešly dovnitř, nahodil milý úsměv. "Vaše jména prosím." Řekl vlídně a podal nám černé desky se seznamem hostů. Byl to docela dlouhý seznam a většinu jmen jsem znala ze školy. "Tady, Chloe a Rose." ukázaly jsme na naše jména skrývající se přibližne v polově seznamu. "Dobře, ještě mi dejte občanky na potvrzení a bude to všechno." Když jsem si všimla, jak si zmateně prohlíží mojí fotku, zrudla jsem. Ta fotka byla asi tak čtyři roky stará a v té době jsem měla směšně ostříhanou ofinu a pupínky všude po obličeji, i když to přes to množství pih asi nebylo moc vidět. A jako na každé fotce jsem se tam tvářila naprosto příšerně. Mladík přikývl a rukou ukázal ke vchodu.
Otevřely jsme dveře, zpoza kterých se ozývala hudba a vešly jsme do místnosti plné kroutících se lidí. Někdy mám malé záchvaty úzkosti, když je hodně lidí na jednom místě...a zvlášť, když je neznám. Tady jsem jich naštěstí znala spoustu ze školy. Chloe mě vzala za ruku a dovlekla mě k Johnovi, který seděl u baru a bavil se s barmanem. "Super, už jsem myslel, že se tu neukážete." Zvolal a zatáhl Chloe do krátkého objetí. "Byla by tu bez vás nuda." Pozvedl skleničku a Chloe mu věnovala malý polibek na tvář. "Co si dáte krásky?" "Začnu asi s rumem na rozehřátí." Řekla Chloe a pokynula barmanovi, aby jí nalil. Rozhlížela jsem se kolem sebe. Ze všech koutů místnosti se ozýval buď hlasitý smích, nebo zvláštní křiky, které ve mně vyvolávaly pocit, že jsem se ocitla někde v pralese plném zvířat. Měla jsem pocit, že mi vyletí srdce z hrudníku. Kolem se všichni bavili, včetně Chloe a Johna, ale já jsem se z nějakého důvodu nedokázala uvlonit. "Dam si vodku." řekla jsem rázně a vrazila jsem barmanovi peníze do ruky. Rychle jsem to do sebe kopla a objednala si další. Chloe se na mě ustaraně zadívala. Když jsem v sobě měla i druhou skleničku a chtěla jsem pokračovat, zastavila mě. "No dobře, tuhle si necháš na příště. Jdeme tancovat!!" Zvedla jednu ruku do vzduchu, druhou mě chytla a odtancovali jsme na parket.
Ahojky :)
Děkuju, že to čtete a pokud máte nějaký připomínky, co zlepšit, nebo co přidat, či nějak pozměnit děj, dejte mi vědět ;)
Vyhovuje vám tahle dýlka kapitol, nebo byste chtěli delší? :)
