XXXVII.

73 12 0
                                    

„Posloucháš mě vůbec?"

„Cože? Jo, jo, jasně."

„Tak co si o tom myslíš? Mám tam jít?"

„Jak chceš."

Na chvíli se odmlčela.

„Kdybych tě neznala, myslela bych si, že žárlíš."

Ztuhla jsem.

„Já myslela, že ti nevadí, že s ním trávím tolik času."

Kéž by šlo jen o tohle.

„Vůbec mi to nevadí, neměj strach. Už musím jít. Tak zatím."

Unexpected LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat