XLII.

60 9 1
                                    

Stála jsem u své skříňky a marně jsem se snažila nějak uspořádat ledabyle pohozené učebnice a knihy čekající na vrácení.

Právě jsem vytahovala učebnici biologie schovanou úplně dole pod vším tím harampádím.

A co se nestalo?

Celý obsah skříňky přistál na zemi u mých nohou a neopomněl mě pořádně praštit do hlavy.

Tiše jsem zaklela a sklonila se k těm zplozencům zla.

Doufám, že to stálo za to, učebničky moje milovaný.

Jaképak to je, letět, co?

Jenže v tom jsem uslyšela povědomý hlas.

Logan.

Stál na opačné strašně chodby.

A nebyl sám.

„Máš nádherný oči, úplně jako oceán."

Proboha, musela jsem se držet, abych nevyzvracela velmi výživný školní oběd.

Už zase s nějakou flirtuje.

Jak může být Rose tak slepá?

Jenže potom jsem uslyšela mlaskavé zvuky.

Tentokrát zašel až příliš daleko.

Unexpected LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat