Sanity is Overrated |Malec CZ|

Kapitola 4: Vzájemné poznávání

Byl jsem probuzen hlasitým bzučivým zvukem a nepříjemným hlasem říkající: "Vstávat a cvičit!"

"Nech mě Ragnore nebo se ujistím, že se vzbudíš ve svém pokoji plném Phouka démonů" zakřičel jsem.

"Jo, jo, já nejsem Ragnor, ospalče." hlas pokračoval a přibližoval se. Zmateně jsem zamrkal. To není Ragnor. Co sakra v mém bytě dělá ženská? A proč je můj polštář tak divný?

Pomalu jsem zvedl hlavu a rozhlédl se kolem sebe. Oh, správně! Jsem v blázinci.

"Nějaký vážný důvod proč rušíš můj spánek?" pozvedl jsem obočí směrem k malé, tlusté ženě.

"Snídaně bude za třicet minut. Jsem tady, abych tě vzala do koupelny," protočila oči.

Jen jsem si povzdechl a opustil teplo mé postele.

"Je nějaký důvod, proč mě všude musíte doprovázet? Já si při první příležitosti nehodlám rozbít hlavu o zeď, chápete?" zabručel jsem a oblíkl si to příšerné nemocniční oblečení.

Bez třpytek, laku na vlasy nebo různých šperků jsem vypadal vážně směšně. Díky bohu, že jsem použil vodě-odolnou a dlouhotrvající řasenku spolu s očními stíny předtím než mě sem Ragnor nechal zavřít. Prohrábl jsem si vlasy, tak že skoro vypadaly jako mé obvyklé bodlinky.

"Pospěš si, nejsi jediný, kdo potřebuje jít do koupelny" řekla mi ta žena, sestra.

"Jo jasně. Takováhle krása zabere čas, víš? Nemůžu se vždycky probudit jako mistrovské dílo" odpověděl jsem s mým nafoukaným úsměvem. To nebyla úplně pravda. Jsem okouzlující i bez make-upu, ale cítím se jako nahý.

Když jsem byl se vším hotový, opustili jsme tu místnost.

Byl jsem překvapený, když jsem tu viděl pět lidí, jedním z nich byl i Alek. Věnoval jsem mu zářivý úsměv.

"Zdravím drahoušku." pozdravil jsem ho. Začervenal se nad tím oslovením, ale trochu se usmál.

"Dobré ráno Magnusi," řekl.

Byli jsme odvedeni do koupelny, abychom si vyčistili zuby a udělali ty další věci.

"Jak si se vyspal?" zeptal jsem se se zájmem, když jsme šli na snídani.

"Nevyspal. A co ty?" odsekl. Překvapeně jsem se na něj podíval a viděl, že má fialové pytle pod jeho překrásnýma očima.

"Spalo se mi dobře, ale proč tobě ne?"

"Mám noční můry," pokrčil ramena. Oh. Chudák chlapec. Na tomhle místě je budu mít určitě taky, pokud bude každá noc jako ta minulá.

Stáli jsme ve frontě jako včera.

Měli jsme něco, co vypadalo jako míchaná vajíčka, až na to, že tomu chyběl bílek.

"Vypadá veškeré jídlo jakoby bylo z Nabukandezaru?" postěžoval jsem si.

"Kdo je Nabukandezar?" zeptal se Alek a věnoval mi roztomilý zmatený pohled.

"Vyděl si Metrix?"

Jen zatřásl hlavou. Povzdech jsem si. Vážně tu potřebují televizi.

"Je to bojová loď.Netuším, jak ti vysvětlit zápletku celého filmy. Musíš to vidět," řekl jsem. Vypadal zklamaně.

"Ale můžu to zkusit. Nezaručuju ti, že tomu budeš rozumět." dodal jsem a jeho obličej se viditelně rozzářil.

Takže jsem začal vysvětlovat kdo je Neo a Trinity a Morpheus a brzo snídaně skončila.