A najednou se spolu řítíme v malém autě po dálnici.
Zatím nemohu říct, zda bylo odjet s tebou po tom všem dobré rozhodnutí.
V tu chvíli jsem nepřemýšlela.
Vzala jsem malou tašku a sedla si na místo spolujezdce.
Rádio vyhrává, držíš mě za ruku a usmíváš se.
Všechen strach, všechny zlé pocity najednou mizí.
Je to nádherné.
Jsme nekoneční.
Jsme.
