In Love With A Criminal: Neflheim Witch

My Magic

Loki:

Probudil ho křik z vedlejšího pokoje
- "Catherine" řekl si pro sebe nanejvýš vyděšeně a do půl těla svlečený vyběhl do vedlejšího pokoje, kde se mu naskytl nepěkný pohled na Catherine..

Ležela na posteli, prohnutá v zádech, při čemž hlasitě křičela a zářila z ní její modrá magie
- "Catherine!" vykřikl a rozeběhl se směrem k ní.. Klekl si vedle ní na postel, naprosto ozářen tou magií.. Mohl si všimnout, že samou bolestí zarývá nehty do prostěradel.. Vzal jí do náruče a starostlivě na ní pohlédl "Catherine" zopakoval její jméno, v tu chvíli otevřela oči a pohlédla na něj, oči jí svítili  zářivě modrou barvou..

Ve chvíli, kdy se setkala s jeho pohledem, jako by se probrala z jakéhosi tranzu, oči nabrali svou půdní barvu a její svaly, napnuté bolestí se povolily
- Loki" šeptla "C-co se stalo?" pohlédla na něj nechápavě
- "Já..já nevím" zhluboka se nadechl, aby zahnal svůj šok a přivinul si jí do těsného objetí "Oblékni se, půjdeme někam, kde najdeme odpověď" odtáhl se od ní po chvíli, načež Cath pozvedla obočí v nechápavém výrazu
- "A to je kde?"
- "Na mém oblíbeném místě...v knihovně" usmál se povzbudivě a slezl z její postele, načež zamířil ke dveřím, aby se mohl ve svém  pokoji též  převléknout
- "Knihomole" zabrblala
- "Já to slyšel" zavolal na ní ještě před tím, než se dveře stihli zavřít
_____________________________________

Catherine:

- "Tak už něco máš?" zaúpěla jsem, když listoval už asi v páté knížce, která se svou tloušťkou nevyrovnala ani Harrymu Potterovi
- "Ummm..Co?" zvedl ke mě pohled, stále sedíc v modrém křesílku mezi regály v obrovské knihovně
- "Můžeš mě začít vnímat?" pozvedla jsem obočí a posadila se na jeho nohu
- "Snažím se zjistit, co ti bylo a to půjde těžko, když mi do toho pořád budeš mluvit, Catherine" pohédl na mě
- "No tak já mluvit nebudu" přikývla jsem a rukou jsem pomalu jela od jeho hrudi dolů.. Těsně nad jeho rozkrokem mě zatavila jeho  studená ruka. Zvedla jsem k němu nevinný pohled. Věnoval mi úsměv, ve kterém odhaloval své dokonale bílé zuby
- "Přestaň si se mnou hrát ty malá mrško" přimouřil modré oči a probodl mě pohledem
- "Vůbec nechápu, o čem to mluvíš" nevinně jsem zamrkala a políbila ho na rty, při čemž mi polibek horlivě oplácel "No...tak pokračuj v hledání" pobídla jsem ho, když jsem se od něj po chvílí odtáhla...

---------------------------------------

- "Něco mám.." oznámil nadšeně a postavil se z křesla, když už jsem skoro usínala.. Zvedla jsem k němu unavený pohled
- "Tak mluv.." pobídla jsem ho, opřená o jeden z regálů
- "Je to jak jsem čekal" zamračil se
- "Tak už mluv, Loki" protočila jsem oči a zamračila se na něj.. Odpovědí mi byl jeho psychopatický úsměv
- "Co jsi tak zvědavá, ty malá provokatérko?" pozvedl obočí, se stálým úsměvem..

Začínal mě pěkně štvát, tak jsem se zvedla ze země a postavila jsem se naproti němu
- "Proč to tak protahuješ?" přecedila jsem otázku skrz zaťaté zuby
- "To je odplata za ten včerejší večer..tedy část z ní" šibalsky se usmál
- "No tak...Loki..mluv, prosím" škemrala jsem, jako malé dítě a podívala se na něj psíma očima
- "To na mě nezabírá.." věnoval mi naprosto kamenný pohled
- "Fajn.." pokrčila jsem rameny, zcela nezaujatě "..tak nebude odměna" zadívala jsem se mu do očí a políbila ho na tvář..
- "Takže..zdá se, že ten tvůj..šok, či co to bylo, způsobila ta temné magie..." zdá se, že tohle na něj platí ".. a vlastně i ta světlá.."
- "Ale jak?"
- "Když mě nebudeš přerušovat, tak ti to řeknu.." propíchl mě káravým pohledem "...Obě ty magie v tobě, dá se říci...bojují..Když jsem k tobě přišel, měla jsi jasně modré oči, jako Nephilimové, což bylo následkem boje obou magií, jak totiž víme, jsi původem z Neflheimu, což znamená, že jsi napůl Nephilim a teď záleží jen na tobě, jestli budeš ovládat temnou magii, jako tvoji předci nebo světlou magii.."
- "Takže moji předci ovládali temnou magii?"
- Ano, celý Neflheim je stvořen z temné magie.. Pamatuješ, jak jsem tehdy v základně Avengers vyprávěl o stvoření a stvořitelkách Neflheimu?" na odpověď jsem pouze přikývla "..Ty jsi potomkem jedné z těch čarodějnic.. jsi teď poslední Neflheimská čarodějka a zároveň poslední vládkyně Neflheimu, Catherine" zadíval se na mě, čekajíc na mou reakci..

Tak tohle na mě bylo trochu moc.. Čarodějnice, vládkyně.. To je blbost..
- "Takže je víc než pravděpodobné, že ve mě zvítězí ta temná strana" konstatovala jsem
- "Ne tak docela.. podle všeho je tvůj otec člověk nebo Ass (obyvatel Asgardu pro ty, co nevědí), tudíž je tvůj původ na Neflheimu jen částečný, proto si ty můžeš vybrat, jakou magií budeš vládnout.. Pro zatím zřejmě budeš ovládat převážně tu světlou, ovšem pokud se najde nějaký spouštěč, převládne v tobě ta temná stránka.."
- "Jaký by to mohl být spouštěč?"
- "To nevím, Catherine.." podíval se na mě soucitně "..Musíme hlavně zabránit dalším záchvatům, příště bys mohla ublížit sobě nebo někomu jinému" uložil knihu na své místo a přešel ke mě
- "A jak jim chceš zabránit?"
- "Musíme najít něco, co tě uklidňuje nebo co tě uklidní, když nedokážeme zabránit tomu, aby se záchvat spustil.. Dnes tě taky něco uklidnilo.. Co to bylo?" zamyšleně na mě pohlédl
- "No..já..nejsem si jistá, ale..jediné co si pamatuju jsi ty.." pohlédla jsem mu do očí
- "No..tak to vypadá, že spolu budeme muset trávit mnohem víc času a to i v noci" šibalsky se usmál a zamířil ven z knihovny..

Je tu nová kapitolka s dost velkým zpožděním, za což se omlouvám.. A taky je kratší, za což se též omlouvám.. :) :/

Já osobně s ní nejsem vůbec spokojená, ale bohužel jsem nic lepšího nedokázala vyplodit -_- ale do příště se určitě polepším :)

Omlouvám se za chyby :)

Komentík i vote potěší :D