"You are a monster!"

507 36 6
                                    

Loki:

Neflheim

Zatímco Avengers bojovali se stráži, černovlásek běžel dlouhou chodbou ke Catherinině pokoji, aby ji mohl odvést pryč..
- "Ale ale.." usmála se škodolibě, když rozrazil dveře její ložnice a ona seděla na své posteli v zeleno-černých šatech a zlatou korunkou ve vlasech.. "..podívejme, kdo se nám vrátil..náš malý zrádce.." 
- "Nech toho, Cath, sama jsi mě vyhnala.." pronesl klidně a udělal pár kroků směrem k ní
- "Hmm.." pronesla naoko zamyšleně a postavila se "Tak co tady sakra děláš?" optala se tichým, výhružným hlasem
- "Chci ti pomoct.." odvětil prostě
- "Já pomoc nepotřebuju a už vůbec ne od tebe, ty ubožáku.." prskla po něm a dala si záležet, aby zněla co nejvíc zákeřně...

No s Lokim to ani nehlo..
- "Buď půjdeš po dobrém a nebo po zlém, vyber si, ale půjdeš se mnou určitě."  pokrčil rameny a odpovědí mu byl její výsměch
- "Jo, to určitě.. Oba víme, že ty a ani ta parta blbečků na chodbě mi neublížíte."
- "Já jsem nikdy neřekl, že ti chceme ublížit, ale ty si ubližuješ sama a pokud se mnou nepůjdeš, za nedlouho tu sílu nezvládneš." zkoušel to opatrně a Catherine se podívala vedle sebe, jako by tam někoho viděla, potom přikývla a pohlédla opět na Loki..
- "Lžeš..ona říká, že lžeš, že mě nemiluješ, že mě jen využíváš...Říká, že mi chceš ublížit, že mě vydáš Avengers.." 
- "Co? Kdo ti to řekl, Catherine..O čem to mluvíš?" svraštil obočí a ten sebejistý výraz v jeho očích se náhle změnil..

Odpověď nedostal, ona zarytě mlčela a on už byl naprosto zoufalý a měl zoufale málo času..
- "Pojď se mnou.." natáhl k ní ruku
- "Nikdy! Vypadni a už se nevracej, nebo se o tvou smrt postarám sama, bastarde!" rozkřikla se na něj a dala si záležet na tom, aby ho ranila. Loki zvedl koutek do pokřiveného úsměvu, ale pravda byla, že od ní ho ta slova opravdu ranila, nedal ale nic znát..
- "Ty mi nemůžeš ublížit, Catherine.." udělal opět krok ní "..máš sice velkou moc, ale ne jako já, tak se nebraň.." 

Než stačila zareagovat, natáhl k ní ruku, ze které vyšel lehký nazelenalý kouř a omotal se kolem Catherinina obličeje a jakmile ho vdechla zakymácela se a začala padat k zemi, Loki ale včas zareagoval a tak dopadla do jeho náruče a usnula...

***

Catherine:

Asgard

Probudila jsem se v bílé mstnosti, na posteli. Neznala jsem to tu. Bolela mě hlava a bylo mi zle. Opatrně jsem se posadila a měla jsem dojem, že se snad pozvracím. 

Zaslechla jsem nějaké hlasy a tak jsem se postavila a otočila se za nimi a v tu chvíli mi došlo, kde jsem......v asgardské cele a to přesně v té, kde byl tehdy Loki a ty hlasy? To byli ty prašivý vězni, co tady hnili i celá staletí a teď tu mám hnít taky? Tak to ani náhodou..
- "Hej! Hej, ty?!" zavolala jsem na jednoho ze strážných 
- "Ano, paní?" optal a zněl až moc pokorně
- "Zavolej mi toho yotunheimskýho zmetka.."
- "Promiňte? O kom to mluvíte?" nechápal a zřejmě přemýšlel, o kom je řeč
- "Měla na mysli mě..." ozval se za ním Lokiho hlas "..že?" střelil po mě pohledem.. Jen jsem se na odpověď usmála a voják se odporoučel pryč..

Loki přešel naproti mě a sjel mě zkoumavým pohledem..
- "Můžeš mi vysvětlit, proč jsi mě sakra zavřel do cely?" pozvedla jsem obočí
- "Snažím se ti pomoct, Catherine, už jsem ti to vysvětloval, tím co děláš, se zabiješ..černá magie je nebezpečná.." zkoušel na mě

Nevěř mu ani slovo.. radila mi má přítelkyně, stojíc vedle mě
"To vím i bez tebe.." pohlédla jsem na ní

- "Kecy, Loki! Jsou to samí kecy!" zakřičela jsem na něj a on mě nechápavě pozoroval "V týhle cele máš hnít ty a ne já!"
- "Myslíš, že mi tím ubližuješ? Už jsem slyšel horší věci.." pokroutil hlavou a popošel blíž k cele

Měla bys přitvrdit.. radila mi má přítelkyně
"Jo to měla" pokývala jsem hlavou a sladce se usmála na Lokiho

- "S kým to mluvíš?" naklonil hlavu na stranu
- "S někým, komu můžu věřit.." pokrčila jsem rameny
- "Předpokládám, že vypadá stejně jako ty a to, co jsi do teď udělala ti poradila ona.." vítězoslavně se usmál a to v té chvíli, kdy viděl, jak jsem se zarazila...
- "Víš.." začala jsem rychle mluvit "...zajímalo by mě, jak mi chceš pomoct, když to nepotřebuju, Loki. Vlastně jediné, co potřebuju je, abys mě nechal na pokoji, protože už tě nemůžu ani vidět, Neflheim mi otevřel oči, moje magie mi otevřela oči, nechápu, jak jsem si mohla myslet, že tě miluju, byla jsem pěkně pitomá, jak bych mohla milovat zrůdu, jako jsi ty? Je mi z tebe zle!" zasmála jsem se a v jeho očích jsem zahlídla lítost. 

Byla jsem si vědoma toho, že jsem ho ranila, řekla jsem mu, to co mu říkával Odin a taky jsem věděla, že ode mě ho to bolí ještě víc..

Byla jsem si vědoma toho, že jsem ho ranila, řekla jsem mu, to co mu říkával Odin a taky jsem věděla, že ode mě ho to bolí ještě víc

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

- "Nemusíš mě milovat. Nikdy jsem o tvou lásku nežádal. Až ti pomůžeme, můžeš jít, už se nemusíme vidět.." tak zněla jeho odpověď a já najednou neměla co říct, nechtěla jsem mu ublížit, ani nevím, proč jsem to řekla, ale než jsem stačila promluvit, byl pryč...

Loki:

- "Tak co?" optal se Thor, když Loki přišel do trůnního sálu, snažíc se zahnat ten smutek a bolest, co mu Catherine způsobila těmi slovy..
- "Ať tam jde Barton.." odvětil a vzal bratrovi pohár s vínem, který následně okamžitě vypil
- "Bylo to tak zlý?" optal se lukostřelec sedící u dlouhého stolu vedle boha hromu 
- "Je to pěkná mrcha...bylo to mnohem horší, než jsem si myslel. Dávej si na ní pozor.." opět vypil pohár vína a svalil se na židli naproti Clintovi..
- "Jak zlé to s ní je?" optal se Thor se starostlivým výrazem
- "Její temná stránka se oddělila do jejího těla.." odpovědí na tuto větu byl Thorův zděšený výraz a Clintův nechápavý..
- "Cože? Co to znamená?"

- "No.." začal černovlásek a opět se napil vína, při čemž mu prolétlo hlavou, že by to chtělo něco silnějšího "..když někdo jako Catherine používá dlouho černou magii, začínají se projevovat jeho horší stránky. Nejprve to jsou jen myšlenky, potom už se to začíná projevovat v tom, co dělá a nakonec se ta horší stránka oddělí od těla a dotyčný člověk se nechá v podstatě ovládat, věří jen tomu, co mu radí, vidí v podstatě sám sebe a potom už to dospěje do takové fáze, že se podstata toho člověka začne vytrácet, dokud nezemře..."
- "Takže jak dlouho má ještě Cath čas?" optal se vyděšeně lukostřelec
- "Myslím, že už moc ne.. Možná týden..je to čím dál horší..Proto je černá magie zakázaná, její účel je zabíjet, v podstatě si žije podle svých pravidel..Vysává z nás život." s povzdechem si promnul oči a pohlédl na svého bratra "Thore, musím jí zachránit, jsem ochoten se pak dobrovolně vzdát, dal bych za ní život.." blonďák přikývl se soucitným pohledem a pak poslal Clinta za Catherine...

***

No takže tady je další kapitola a jako omluvu za to, že jsem tak dlouho byla mimo jsem se rozhodla, že Vám jí přidám hned, tak snad jste si to užili <3

In Love With A Criminal: Neflheim WitchKde žijí příběhy. Začni objevovat