In Love With A Criminal: Neflheim Witch

Waked Up

Catherine:

Pomalu jsem otevírala oči, do kterých mě okamžitě udeřilo ostré světlo, na které jsem si musela chvíli zvykat..

Když jsem se rozkoukala, všimla jsem si, že nejsem ve svém pokoji a podle barevného sladění jsem usoudila, že onen pokoj patří Lokimu..

Opatrně jsem se posadila a všimla jsem si Lokiho, sedícího v křesle vedle postele, s hlavou opřenou o postel..

Premýšlela jsem, co se stalo, poslední, co si vybavuju jsou ledové růže v zahradách.. Ale co se dělo potom?

Vůbec nic jsem si nevybavovala. Jak jsem se sem dostala? A co se vlastně stalo? A jak dlouho tu takhle ležím? Kruci, nic si nepamatuju!!

- "Catherine?" zamumlal Loki, který právě zvedal hlavu z postele.. Zamrkal, promnul si oči a pohlédl na mě
- "Jak ti je?" starostlivě se na mě podíval
- "Já... Já nevím.. Divně.. C-co se stalo?" byla jsem naprosto zmatená..

Loki se zvedl z křesílka a posadil se na okraj postele, vedle mě
- "Já nevím, našli tě v zahradách, v bezvědomí.. Kolem sebe jsi měla jakousi bariéru a nemohl se skrze ní nikdo dostat.. Nejdřív ani já, ale když jsem řekl své jméno, ta bariéra zmizela.. Chvíli trvalo, než ses probudila, ale byla jsi při vědomí jen chvíli.." vysvětlil mi se starostí v očích
- "A jak...jak dlouho jsem...spala?"
- "Zítra to bude týden" svraštil obočí
- "Cože? A to jsi tu celou dobu seděl v tom křesle?" udiveně jsem na něj pohlédla
- "Většinou" usmál se

****************************

Byla jsem v koupelně, musela jsem si dát vanu a Loki měl aspoň čas, aby si zařídil jakési povinnosti..

Stála jsem v ručníku před zrcadlem a pročesávala si své mokré blond vlasy, dlouhé po pás..

Ovšem při pohledu na odraz mé tváře v zrcadle jsem se zarazila.. Něco bylo jinak.. Byl to takový ten pocit, že se na sebe díváte, ale vlastně to nejste vy..

Myslela jsem, že blázním, což mi bylo okamžitě vyvráceno, když se na mě můj vlastní odraz ďábelsky usmál..

Odskočila jsem od zrcadla a zahleděla se na mě v odrazu
- "Zdravím, Catherine" pronesl odraz směrem ke mě
- "Co jsi sakra zač?!" panikařila jsem
- "Jsem ty..tedy tvé zlejší a zvrácenější já, jak mě nazýváš, které se ozývalo posledních pár dní" šibalsky se usmála ta v zrcadle
- "Co po mě chceš? Nech mě být..!" prskla jsem
- "Chci ti pomoct a varovat tě.."
- "Varovat před čím?"
- "Spíš před kým.." nadhodila a já jí obdarovala nechápavým výrazem "..dávej si pozor na Heimdalla..víš, mohl by sem pustit nazvané hosty, kteří by ohrozili tebe i toho našeho cukrouška Lokiho.."
- "To se nestane, byla by to velezrada proti králi.." nesouhlasně jsem zavrtěla hlavou
- "Ta dutá hlava už jednou Lokiho zradila, jediný, kdo je pro něj stále králem je ten tupý stařec, Ódin..obě to víme, tak nebuď naivní a dávej si pozor.. Lokiho jsem si celkem oblíbila.." chtěla jsem něco dodat, ale to už se odraz ustálil a pohyboval se spolu se mnou..