Mission

691 45 1
                                    

  - "P-prosím, pomoz mi.." vykoktala ze sebe..  

Loki se rozeběhl směrem k roztřesené dívce, ve tváři vyděšený výraz
- "Catherine..." klekl si před ní a její ubrečenou tvář chytil do ledových dlaní "..Catherine, jsi v pořádku?" optal se černovlásek roztřeseným hlasem
- "Myslím, že...že ne.." jeho láska se přerývavě nadechla a své ruce zvedla do výše očí, načež si je začala vyděšeně prohlížet "..Co to se mnou je, Loki?" pohlédla mu do očí s prosebným výrazem, on ale neznal odpověď, tohle nikdy neviděl..

Catherine:

Klepaly se mi ruce a nemohla jsem skoro dýchat. Dívala jsem se na černovláska a měla pocit, jako bych ho nějakým způsobem podváděla a to jen díky tomu, že jsem mu neřekla o tom, co se mi v posledních dnech děje
- "Já na to přijdu, slibuji, Catherine.." pohladil mě po tváři a následně vzal moje ruce do svých "..teď se ale musíš uklidnit, ano?" zahleděl se mi hluboce do očí
- "F-fajn.."vykoktala jsem ze sebe
- "Dívej se na mě a zhluboka dýchej.."

Poslechla jsem tedy jeho radu a párkrát se zhluboka nadechla. Po chvíli jsem se přestala třást. Mráz postupně odezníval a mě ruce nabraly normální teplotu, bylo to, jako by se tu ani nic nestalo.

- "Už jsi v pořádku?" optal se starostlivě černovlásek
- "My-myslím, ž-že jo.." vykoktala jsem nepřítomně a rozhlížela jsem se po pokoji, který se tvářil, jako by tu pře pár vteřinami nebyla námraza jak na Sibiři.
- "Dobře.." šeptl spíše pro sebe a posadil se vedle mě "..A teď mi pověz, co se stalo." pobídl mě a propaloval mě pohledem.

Nervozně jsem se ošila. 
Hlavně mu neříkej pravdu a hlavně ne to, že jsi byla za Odinem.
Radil mi můj vnitřní hlas a já se rozhodla ho poslechnou, alespoň z části.

- "J-já...byla jsem za Heimdallem." řekla jsem rychle a obrátila jsem pohled na druhou stranu místnosti, abych se vyhnula jeho pohledu
- "Hmm...A proč jsi za ním byla?" optal se, naprosto v klidu
- "Byla jsem ho varovat, aby tě nezradil." promluvila jsem sebejistě a pohlédla jsem na Lokiho
- "Kde jsi proboha vzala podezření, že by mě chtěl zradit? Dobře víš, že to on nemůže." trochu se uchechtl, ale když si všiml, že to myslím vážně, jeho výraz se změnil "Catherine, jak víš, že mě chce zradit?" zvážněl
- "Prostě to vím..jen ti radím, abys líp hlídal, koho sem Heimdall pouští, protože v nejbližší době se sem bude chtít dostat Thor a vezme ti všechno, co máš." objasnila jsem mu a rozhodně jsem neměla v plánu mu říkat, že mi tohle všechno řekl můj odraz v zrcadle.

Chvíli na mě jen nechápavě zíral, trochu jako na blázna. Ne, že bych se mu snad divila.
- "Tak proto jsi byla tak rozhozená? To byla kvůli tomu?" optal se nakonec a já mu byla vděčná, že se mě nevyptával, jak to všechno vím a dál se v tom prostě nepiplal
- "Asi.." zalhala jsem a u toho pokrčila rameny. Snažila jsem se zachovat klid a modlila jsem se, aby nepoznal, že lžu
- "To ten prsten.." protnul po chvíli ticho
- "Cože?" pozvedla jsem obočí v nechápavém výrazu
- "Dělá to ten prsten, kdybys ho neměla, tohle by se nestalo." zatvářil se trochu naštvaně, prudce vstal  a vzal moji ruku, na které se měl nacházet prsten...

Ano, měl tam sice být, ale já ho neměla, už několik dní ho nenosím, i mě totiž napadlo, že ty mé stavy jsou  způsobené právě tím prstenem
- "To není možné.." šeptl Loki a s vytřeštěnýma očima se díval na mou ruku "..Jak dlouho ovládáš magii bez toho prstenu?" s touto otázkou se mi zahleděl do očí
- "No..popravdě řečeno, už se mi to děje skoro od té doby, co jsi zmizel, ale ještě to neovládám úplně jako ty." nevinně jsem na něj zamrkala
- "A to jsi mi to nemohla říct dřív?" vyjel na mě "..Sakra Cath, vždyť sama dobře víš, že tohle není v pořádku, není to normální..."
- "Normální? Normální?" skočila jsem mu do řeči se zvýšeným hlasem "..Vždyť tady není nic normální, už jen to,  že vůbec existuje nějaký prsten, který dává magickou sílu a nebo že jsem na Asgardu s mýtickým bohem není normální. Tak jak jsem sakra mohla mohla vědět, že tohle není normální!" křičela jsem na něj a o tam jen stál jako opařený a mlčel.. "To je jedno, radši jdu k sobě, beztak už mi nic není.." protnula jsem klidným hlasem ticho a dřív, než stačil cokoli říct, jsem odešla do svého pokoje..

Midgard- hlavní základna Avengers

- "Takže, Thore.." promluvil ředitel Fury jako první na radě Avengers a pohlédl na vysokého blonďáka. Ten mu okamžitě věnoval pozornost a své jasně modré oči přesunul na něj, čekajíc, co mu asi Nick Fury řekne "..Už víte, jak se dostanete na Asgard?"
- "Ano, můj přítel Heimdall mě tam dostane a až bude správný čas, portálem mohou projít i ostatní Avengers.." přikývl blonďák, ale v duchu sám věděl, že to ani zdaleka nebude tak lehké.

Ředitel už se nadechoval k odpovědi, ale byl předběhnut další poznámkou váženého pana Anthonyho Starka
- "Mě se to stejně pořád nelíbí a i když se mi to říká špatně, Loki není tak blbej, jak vypadá a všichni víme, že mu Catherine  pomůže. A jestli se to stane, jsme mrtví, všichni jsme viděli, co dokáže s tím prstenem." ukončil svůj proslov a očima přejížděl po všech členech týmu, ti jen mlčeli a čekali, co na to řekne Fury..

Ten se samozřejmě jeho poznámku rozhodl ignorovat a na odpověď řekl jen jedinou větu
- "Pozítří Thor vyrazí, kdo se na tuto misi necítí, může jít domů." poočku se podíval na Tonyho, který jen protočil očima a dál raději mlčel..

****

Jsem konečně tu a strašně se Vám omlouvám, že teď moje příběhy tak zanedbávám, ale nemám prostě čas a vlastně ani moc náladu psát. Mám teď takový docela velký problém a navíc chodím na brigádu a pak taky, no znáte to, jsou prázdniny :D :) Takže se ještě jednou moc omlouvám a doufám, že se Vám kapitola aspoň trochu líbila :3

Omlouvám se za případné chyby :)


In Love With A Criminal: Neflheim WitchKde žijí příběhy. Začni objevovat