In Love With A Criminal: Neflheim Witch

Heimdall

O týden později:

Těch pár dní bylo celkem klidných. Ačkoli se cítím stále víc divně, Lokimu jsem to neřekla. Mám ale strach, že by Heimdall Lokiho mohl zradit a tak jsem se rozhodla za ním zajít..

********

Když odpoledne Loki odešel, vydala jsem se k Bifrostu, za tím potenciálním zrádcem...
_________________________________

Přešla jsem Duhový most a zastavila se asi metr před vysokým černochem ve zlaté zbroji, střežícím Byfrost.
- "Princezno.." mírně poklonil hlavou a dál nehybně stál, v ruce držíc meč, který měl opřený o barevnou zem Duhového mostu. "Přejete si něco?"
- "Heimdalle..oba dobře víme, že víš, proč jsem tu, takže nebudu chodit kolem horké kaše.." začala jsem sebejistě, uvnitř mě ale požírala nervozita. Heimdall na mě pohlédl svýma očima, které působili jako oči slepce. On ale slepí nebyl a možná právě to byl problém. "..jsi vázán přísahou Lokimu, že?" položila jsem mu otázku, na kterou jsem odpověď znala
- "Jsem vázán přísahou každému králi, princezno Catherine, tudíž i Lokimu." promluvil hlubokým hlasem
- "Ale...oba víme, že Lokiho nemáš zrovna v lásce, že?" pozvedla jsem obočí. Neodpověděl. "To jsem si myslela.." ušklíbla jsem se
- "O co vám jde?" propaloval mě pohledem
- "Jen jsem tě přišla varovat.." věnovala jsem mu samolibý úsměv
- "Před čím?"
- "Až se sem bude chtít dostat Thor neopouštěj ho. Ne bez vědomí Lokiho, rozumíš?" pozvedla jsem obočí
- "Proč by sem Thor chtěl?"
- "Ale no tak, Heimdalle. Oba víme, že si to bude chtít zkontrolovat a Lokiho dát pod zámek, zase.." zamračila jsem se "A taky vím, že ty mu v tom milerád pomůžeš.."

Když nějakou dobu neodpovídal, rozhodla jsem se, že se odeberu zpět do paláce
- "No...myslím, že si rozumíme.." usmála jsem se, opět samolibě "Tak se tu měj.." mávla jsem na něj  "Jo a...dávej si na mě pozor.." upozornila jsem ho ještě a otočila se k odchodu..

Dřív, než jsem stihla udělat krok, zastavil mě Heimdallův hlas
- "Měla byste být opatrnější, prokletí, které vás provází by mohlo ublížit hodně lidem, ne jen vám." zastavila jsem se v půli pohybu "..měla byste to Lokimu říct, protože by to mohl být právě on, komu nejvíce ublížíte.." chvíli jsem tam ještě stála, ale už jsem se na strážce Byfrostu nepodívala..

Po chvíli jsem se raději rozešla zpět do paláce. Ale jeho upozornění mi stále vrtalo hlavou a tížilo mě čím dál víc. Chtěl mě vystrašit nebo mě chtěl skutečně varovat? Tohle mi řekl i Ódin, také mě varoval, že jeho synům přivodím utrpení a smrt. Co když je to pravda?

Najednou jsem se bála, že jsem pro Lokiho vážně nebezpečná. Nikdy bych nepřežila, kdybych mu ublížila. Musím s tím prokletím něco udělat. Mám pocit, že je to den ode dne horší a horší..

**********

Premýšlela jsem, kdo by mi pomohl. Loki nepřipadal v úvahu a mě tedy napadl už jen jediný člověk, Ódin..

********

To není dobrý nápad. Tohle je opravdu špatný nápad. Horší nápad jsem ještě nikdy neměla. Měla bych si dát odchod. Na druhou stranu jde o Lokiho bezpečí, takže to risknout musím..