Can i hate you?

14.

Zanedlouho u dveří zazvoní zvonek a tak vyběhnu z pokoje a zjistím, že Eleanor vyběhla ve stejnou chvíli ze svého pokoje taky.

"Páni, strašně ti to sluší" řeknu Eleanor, která opravdu vypadá překrásně. Na sobě má černé krajkové tílko s trochu větším výstřihem a vzorovanou sukni po stehna. Vlasy má vyžehlené a sahají ji pod lopatky. A to jsem chtěla vypadat podobně hezky jako ona. Achjo.

"U tebe bych to ohodnotila spíš jako marná snaha" opovrženě si mě prohlídne od shora dolů. Co to má znamenat?

"Děvčata už tu máte návštěvu" zavolá na nás ze zdola Thomas hned potom,co se seznámil s Dylanem a vyzpovídal Sebastiana.

"Už jdeme" zavolá Eleanor a jde ze schodů první. Já ji hned následuju. Když se kouknu na Sebastiana, upřeně kouká na Eleanor a úplně jí hltá pohledem. Trochu mě to zamrzí( dobře hodně mě to zamrzí), ale i přesto se nepřestávám usmívat a teď už svůj pohled upevním na Dylanovi.

"Čau krásko" pošeptá mi Dylan do ucha a dá mi rychlou pusu.

"Děkuju moc, že jsi přišel" opravdu jsem strašně ráda, že přišel, protože co kdyby tu nebyl a já se celý večer musela sama dívat, jak Sebastian a Eleanor tvoří nádherný pár.

Po chvilce všichni usedáme ke stolu. V čele sedí Heily a Thomas. Vedle mě sedí Dylan a naproti mě Sebastian. Se Sebastianem se celou dobu na sebe ani nepodíváme,za to s Eleanor se na sebe usmívají furt a sem tam si vyměňují polibky.

" A jak jste se vy dva vůbec seznámili? " zajímá se Thomas.

"No, uviděl jsem jí, když jsem odvážel Kim domů a v ten moment jsem na ni nemohl přestat myslet" uculí se na Eleanor a oba se začnou u stolu vášnivě líbat. V tu chvíli to v mně všechno vybuchne.

"No to určitě" vypadne ze mě ironickým hlasem a všichni se na mě otočí. V tu chvíli nemám v hlavě nic jiného než vztek. Okamžitě vstanu od stolu a vyběhnu do svého pokoje, kde se zamknu.

"Kim" ozve se za dveřma. Když neodpovídám, osoba zkusí otevřít dveře ovšem marně, jelikož mám zamčeno.

"Kim, no tak otevři" Nejradši bych ho ignorovala, ale já to prostě nedokážu. Vstanu z postele a pustím Sebastiana do dveří.

"Proč si tam tak vybouchla?" zeptá se a přistoupí ke mně blíž.

"Protože si říkal kraviny a sám to dobře víš" ukážu na něj prstem.

"Já Eleanor mám rád, nechápu proč ti to vadí. Ty taky chodíš s Dylanem" obhajuje se.

"Máš jí až tak rád, že kvůli ní ztratíš kamarádku?" otočím se k němu a navážu s ním oční kontakt. Sice jsem tuto otázku mu chtěla položit už dávno, ale nechtěla jsem slyšet odpověď. Pořád veliká část mě věřila, že Sebastian bez váhání řekne, že dá radši přednost mně,ovšem to se nestalo.

"Je mi to líto Kim, ale buď se s tím smiř nebo nás nech být" tahle věta mi nažene do očí slzy, ale rychle je zaženu.

"Fajn, nebudu si vás všímat, což znamená, že k nám domů už nepůjdeš" stoupnu si ke dveřím a rukou naznačím, aby okamžitě opustil můj pokoj. Na Sebastianově tváři se mihne pocit zklamání, ale potom se to vrátí do normálu.

Po půl hodině trucování nahoře se rozhodnu, že nakonec dolů půjdu, jelikož vím, že Sebastian po tom co jsem ho vyhodila odešel a Dylan taky.
Když vejdu do kuchyně, za stolem sedí Eleanor a vypadá ztraceně.

"Co se stalo?" zeptám se jí, když si mě všimne.

"Sebastian si chce dát pauzu" sklopí zrak dolů a i když se ke mně chovala na těch schodech hnusně, tak mě to mrzí taky. Mám totiž pocit,že za to můžu já,kvůli tomu co jsem Sebastianovi řekla.

"A důvod ti řekl?" zvědavě se zeptám.

"Prý si všechno musí promyslet a dát do pořádku. Sice jsme spolu opravdu krátce ale vážně mi je to líto." vzlykne. Trochu se mi uleví, protože aspoň Eleanor neví, že za to částečně můžu já.

"Půjdeme na tu párty a pořádně se opijeme" navrhnu a šibalsky se usměju.

"No to nezní špatně, jdu se připravit " podotkne Eleanor a už na její tváři vidím náznak úsměvu. Nahlas se zaraduju a už běžím po schodech do pokoje,abych si vzala kabelku a lodičky. Když už jsem připravená a Eleanor taky, vyrážíme společně snad na nejlepší párty tohoto roku a to do domu Ethena Whitea aneb mého nevlastního bratránka.