Tajemstvi Blhova

1. kapitola

Senia mladá dívka. Hubená vysoká s modrýma velkýma očima a okouzlujícím úsměvem. S vlasy blonďatými jako paprsky slunce.

S rodiči se stěhovaly z velkoměsta na vesnici. Nebyla z toho moc nadšená, ale nic s tím udělat nemohla, protože jí zemřela sestra a její rodina chtěla být jinde, než žila Deisy. Byla mladá, když zemřela, sotva dosáhla 15 let.

Byla mala ale štíhlá, hnědé kudrnaté vlasy nosila stáhnuté do copku. Vždycky s ní byla sranda. Ráda se bavila s kamarádkami. Nikdo nevěděl proč, nebo z jakého důvod zemřela.

Policie byla její smrtí velmi překvapená. Od té doby uběhly už tři roky.

Zrovna začínaly prázdniny. Poslední školní den si užila se svými starými kamarády, ale zbytek prázdnin už byli úplně přestěhovaní. Jejich nový dům byl umístěný na okraji vesnice s přístupem k lesu. Naproti jejich nového domu se rozprostíralo velké pole, které obepínalo celé městečko.

Zrovna tam rostla kukuřice, byla už dost vysoká a začínala pomalu usychat. Cesta vinoucí se mezi polem a domem pokračovala napravo až za vysoké smrky na začátku lesa. Na druhou stranu se klikatila mezi rodinnými domky nových sousedů. Všechny byly už od pohledu nově vystavěné s úhlednými zahrádkami okolo a ozdobnými ploty chránícími všechna tajemství zahrad.

Jejich nový dům byl obrovský. Vypadal jako z jiného světa, mezi domy na téhle ulici se vůbec nehodil. Hlavní dveře byly z tmavého dřevěného masivu ladícím s barvou oken. Vstupní hala byla malá, ale útulná. Dlaždice zdobené složitým vzorkem kvetoucích květin doplňovaly stěny s dřevěným obkladem. Na levé straně stál malý botník, vcelku nenápadný. Nad ním visely háčky na bundy. Místo jinak pochmurné doplňovaly zelené rostliny rozmístěné po celém obvodu stěn.

Z haly vedly troje dveře. Dvoje spojovaly halu s chodbami. Prostřední zpřístupňovaly schodiště do suterénu.
Tam se schovávaly různé poklady po předchozích majitelích. Jako třeba staré kolo, spousta nepopsaných krabic s haraburdím, staré stoly a židle. Chodby propojovaly východní a západní část domu. Ve východní části byla umístěná kuchyň. Ta kontrastovala se zbytkem domu, měla plavoucí podlahu a světlé zdi. Kuchyňská linka byla sladěná se spotřebiči do černobílé barvy, v rožku postával vyřezávaný bar a u něj pár okouzlujících barových stoliček s nízkou opěrkou a bíle povlečeným sedátkem.

Kuchyň měla výklenek, jenž k ní pojil jídelnu. Ta měla tmavou dřevěnou podlahu a byla vymalovaná tmavě zelenou barvou. Uprostřed stál obrovský stůl pro deset lidí, okolo něj židle připomínající jako by je ukradli ze zámku. Nad ním velký zdobný lustr se skleněnými ploškami. V levém rohu stála majestátná socha pany bez rukou a nohou.

Naproti byla malá koupelna. Celá byla obložená světle modrýma kachličkami, jak na podlaze, tak i na zdech. V rohu byl vybudovaný sprchový kout. Naproti umyvadlo a nad ním malá skříňka s dvířky jako zrcadlo. Místnosti vedle sloužily ke skladování všelijakých potřeb k udržování domu.

Naopak v západním křídle byl obrovský obývací pokoj. Tmavé dlaždice, doplňovalo dřevěné obložení. Uprostřed místnosti byl položený perský koberec jemně protkávaný. Okolo něj byly postaveny dvě sedačky směrem ke krbu z červených cihel. Na jeho římse si rodiče rozestavěli její a Deisiny fotky. Po místnosti bylo rozestavěno pár usychajících kytek.

Přes chodbu se schovávala pracovna. Byla celkem obyčejná. Podobala se zbytku domu, ale nebylo v ní moc nábytku. Jenom obrovský psací stůl uprostřed a pár skříní na schování nejrůznějších lejster. Ještě vedle ní je malá knihovna. Od země až ke stropu zastavěná policemi plných knih. Na stěně naproti dveřím, bylo vybudováno velké okno. Pod ním stálo křeslo a u něj se tyčila vysoká stojací lampa. Hned kolem knihovny se chodba stáčela k severu. Byly tam jediné dveře a pak už jenom točité schodiště hned za rohem vedoucí do druhého patra. Ty dveře vedly do nádherné zimní zahrady. Spousta cizokrajných rostlin zdobilo prosklenou místnost, šlo vidět, že o ně bylo dobře postaráno. V rožku se schovávala malá lavička, na kterou když si sednete, vidíte všechno co se veku děje.

Druhé patro bylo o něco menší než přízemí, ale byly na něm jen pokoje. Senia si za svůj vybrala úplně poslední pokoj v chodbě. Všechny si byly podobné. Však po jejích úpravách se tenhle dosti lišil. Světlé parkety s bílým chlupatým kobercem uprostřed, se stěnami polepenými plakáty jejích oblíbených zpěváků.

Velká manželská postel s nebesy stála přiražená ke zdi naproti oknu. U jejich nohou malá truhla s věcmi po své sestře. Vedle dveří byl postavený psací stůl s velkým míčem na cvičení místo židle. V rohu místnosti vedle okna měla malou plochou televize a pod ní na zemi položený velký polštář.
Největší a nejstarší kus nábytku se nacházel hned u postele, tím byla velká vyřezávaná skříň. K pokoji patřila koupelna postavená hned vedle. Bílé kachličky zdobily cely její obvod stěn a zakrývaly celou podlahu.
Většinu místa zabírala rohová vana s masážními tryskami. Za papírovou zástěnou se schovával záchod s ozdobným prkýnkem. Malé umyvadlo se schovávalo v rožku vedle vany.

Její rodiče si svůj pokoj vybrali hned na začátku chodby u schodů. Světlé parkety stěny obložené světlým dřevem. Uprostřed obrovská postel. Naproti velké okno. V jednom rohu byla postavená televize a v druhém rohu skříň. Ložnice nebyla moc zvláštní a ani se moc nelišila od ostatních pokojů. Snad jen v drobnostech jako je televize, rádio. U každé ložnice stála přistavěná koupelna.

Tak tohle by byl úvod a jemné seznámení s okolím ;) doufám že se vám příběh bude líbit :)