Děkuju, že právě ty jsi se rozhodl/a číst mojí Fan fikci ! :) Rozhodla jsem se psát o MarweXovi, protože patří mezi mé nejoblíbenější YouTubery a na Wattpadu má jen pár Fan fikcí. Snad se vám to bude aspoň trochu líbit, dala jsem si na tom celkem zá...
Vzbudila jsem se v 10:03. Jako vždy jsem musela pospíchat, aby mi neujel autobus. Jede mi ve 14:00. Chtěla jsem se aspoň nějak hezky obléct, protože s Janou chceme ještě dnes jít nakupovat. No, oblékla jsem se úplně normálně, jako vždy, jen jsem si místo tepláků vzala džíny a místo mích okopaných Conversek novější Vansky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když už jsem byla připravená, vzala jsem si vak, tašku, mobil, klíče a šla jsem. Šla jsem na autobus, který jsem stihla jen tak tak. Musela jsem na Florenc, kde jsem přestoupila na autobus do Brna a v Brně jsem přestoupila na autobus do té vensnice. (Snad to chápete :D) Tam už na mě čekal táta. ,,Ahoj Kačko" Nesnáším, když mi tak někdo říká. ,,Ahoj" ,,Hele.. dneska musím jít pryč a vrátím se až zítra večer, tak u nás může spát Jana jestli chceš. Jen se musíte domluvit." ,,Jojo, jsme domluvené, že půjdeme dneska nakupovat, tak jí to řeknu." ,,Tak jo, já tě odvezu a pojedu" Po pravdě jsem tam tentokrát jela spíš kvůli Janě, než kvůli tátovi. Když už jsme byli tam, táta mi dal klíče a jel. Mně to třeba vůbec nevadilo. Dala jsem si věci do mého pokoje a zavolala jsem Janče, že už jsem tady. Ona řekla, že za 5 minut je u mě. Opravdu tu do chvilky byla. ,,Ahooj Kačíííí" ,,Ahooooj!" a pak začal ten náš rozhovor. (K = Kačí, J = Jana)
J: Musíím ti říct tolik věcí! Jo.. našla jsem na YouTube jednoho super YouTubera a je strašně hezkej. Akorát nenatáčí s webkou. Má úplně megaa oči. Strašně bych ho chtěla vidět na živo, hned bych mu dala pusu.
K: To je super! A jak se jmenuje?
J: MarweX, pak ti ho ukážu.
Zase jsem úplně zapoměla kdo to je.
K: Aha. Tak jdeme?
J: Jojo, pojď.
No tak jsme šly na autobus. Tady toho moc není, tak jsme musely jet do Brna. (Omlouvám se vám, co jste z Brna kdybych psala nějaké blbosti nebo obchody co tam vůbec nejsou. Já jsem z Prahy a v Brně jsem nikdy nebyla :))
Prošli jsme pár obchodů a pak mi Janča něco říkala. ,,Kačko, Kačko! To je on!" ,,Kdo prosim tě?" ,,MarweeeX! Pojď tam se mnou" Ani jsem nestihla odpovědět a už tam běžela. Já jsem rychlým krokem šla za ní. Viděla jsme jak s ním mluví. Úplně zrudla. Pak se podíval na mě. ,,Kačí? Co tady děláš?" ,,Ahoj Marku. No, myslím, že jsem ti říkala, že jedu za tátou." ,,No to jsi mi říkala ale nenapadlo mě, že zrovna sem" Viděla jsem jak Janča žárlí, proto jsem ho ještě objala. No co, jsem prostě svině. ,,Jo a.. Jani, neříkala jsi mi, co by jsi dělala kdyby jsi uviděla MarweXe?" zákeřně jsem se na ní podívala. ,,Ne" řekla, ale já jsme věděla, že si to pamatuje až moc dobře. ,,Co? Já to chci taky vědět" přimotal se do toho Marek. ,,Ale nic.." řekla Janča. ,,Tak jo dámy.. já musím jít. Ahoj Kačenko, rád jsem tě viděl." naposled jsme se objali a rozešli jsme se. S Janou jsme ještě obešly pár obchodů, šli jsme do Starbucksu a pak na autobus. Měly jsme dohromady asi 7 velkých, plných tašek, tak jsme to nechtěly tahat. Pomalu jsme šly na autobusovou zastávku. Nikdo na té zastávce nebyl, aspoň jsem si to myslela do té doby, než mi někdo zakryl oči. ,,Hádej kdo" hned jsem to poznala. ,,Markuuu! Víš jak jsem se lekla" řekla jsem se smíchem. ,,Promiiiň." dělal, že ho to strašně mrzí i když jsme viděla jak se směje. Pak jsme se zakecali a já jsem si ani nevšimla, že už jsme v autobuse. Janča se do naší konverzace moc nezapojovala, jen se "zamilovaně" koukala na Marka. Marek pak šel s náma asi polovinu cesty, jenže pak šel jiným směrem než my, tak jsme se rozloučili a já jsem jako vždy musela slíbit, že zavolám. Kousek jsme pak šly jen s Janou a nakonec jsem několik metrů došla sama. Když jsme byla doma, šla jsme si do svého pokoje zkusit to oblečení a poskládat outfity. Dneska jsme ani nezapoměla zavolat Markovi. Byl nějaký skleslý, tak jsme se zaptala co se stalo a on mi řekl, že má prostě špatnou náladu a jestli s ním nepůjdu ven. Sice už bylo 8 ale já jsem souhlasila. Jany jsem se na to přespání zapoměla zeptat, takže to bylo o něco jednoduší. Ale problém byl, že jsem nevěděla co na sebe. Přišlo mi divný mít to samé, v čem mě viděl odpoledne. Nakonec jsem si vzala košili, černé džíny a květinové Vansky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Do kapes jsem si ještě nastrkala mobil, klíče.. a pak jsem šla na domluvené místo. Hned jak mě uviděl vykouzlil se mu úsměv na tváři. ,,Ahoj Kačí, strašně rád tě vidím. A sluší ti to." ,,Ahoj. Děkuju. Co se teda stalo?" ,,Tak pojď, já ti to řeknu po cestě." čekala jsem něco horšího, když už mě vytáhl ven. Nebylo to ani nějak důležité. Procházeli jsme se po parku a dokonce jsme se jednou chytli za ruce. ,,Tak já už asi půjdu.." ,,No dobře.. když chceš." ,,Tak ahoj. Bylo to super." ,,Paa." Na rozloučenou jsme se objali, jako vždy. Pak jsem jen šla domů, kde jsem se osprchovala a šlo se spát.
Další část :) Příště už to asi bude trošku komplikovanější.. :D Jinak děkuju za hezké komentáře a votes.
