MarweX FF

5. ,,Marku, ráda budu tvoje holka"

(Pokud jste zapomněli o co jde, tak koukněte na konec minulé části :D)

,,No.. Tak povídej." ,,Tak první mám takovou méně podstatnou věc.. Budeme se stěhovat do Prahy!" ,,Fakt? Tak to je supeeer" ,,A pak jsem se ještě na něco chtěl zeptat. Kačenko... Víš, napadlo mě.. No, jestli... Ehm.. Nechtěla bys.. Prostě, nechtěla by jsi se mnou chodit?" Nevěděla jsem co odpovědět. Vždycky jsem s ním chtěla chodit, ale nejsem si jistá jestli by nám to vyšlo. ,,Promiň.. Já vím, že je to blbost." ,,Ne, není to blbost.. Marku, ráda budu tvoje holka." políbil mě. Všichni se nám smáli, ale nám to bylo jedno. ,,Jdeme ?" zeptal se Marek. Jen jsem přikývla. ,,Tak kam?" ,,Tak nejdřív musíme ke mně, kde si odložím věci a pak nevím... Kam bys chtěl ?" ,,Klidně můžeme jen tak se projít, hlavně že budu s tebou." ,,No, prostě se nějak rozhodnem."

*U Kateřiny*
,,Běž támhle po těch schodech nahoru a první dveře vpravo. Tam je můj pokoj, tak tam počkej prosím." navigovala jsem Marka do mého pokoje. ,,A dáš si něco k pití?" zeptala jsem se, když už byl skoro nahoře. ,,Ne, děkuju!" odpověděl. Moc dlouho nahoře nečekal. Přišla jsem během dvou minut. ,,Už ses rozhodl kam půjdeme?" ,,Kačko, mně je to vážně jedno." ,,Mně taky... Hele, tak jestli tě něco napadne, tak mi to řekni." ,,No.. dobře." ,,A nepustíme si teď nějaký film?" ,,Tak jo!" Prostě jsme se koukali na film. Když to skončilo, jen tak jsme se váleli na mojí posteli. Nakonec jsme teda nikam nešli. V 7 jsem Marka doprovodila na zastávku. Když jsem přišla domů, připravila jsem si do školy a šla jsem se vykoupat. Večer, v posteli jsem přemýšlela nad tím, co se dnes stalo. Už od té doby, co jsem Marka poprvé viděla na obrazovce mého počítače, jsem si představovala, jak spolu budeme chodit... Kromě Marka jsem ještě myslela na školu. ,,Bože, mně se tam tak nechce!" řekla jsem si potichu. Pak jsem usnula. Ráno jsem (jak jinak) zaspala. Rychle jsem si šla vyčistit zuby a obléct se. Musela jsem stihnout autobus. Autobus jsem stihla, naštěstí měl 2 minuty zpoždění. Do třídy jsem vběhla minutu před zvoněním. ,,Heylová, zase pozdě?" řekla učitelka, která přišla hned po mně. Jen jsem se na ní podívala pohledem 'Nevím čemu se divíš'. ,,Posaď se, než si to rozmyslím a napíšu ti poznámku" Tahle hodina utíkala nehorázně pomalu. Byla jsem nejvíc šťastná, když zazvonilo. Ale jakmile jsem si uvědomila, v jaké jsem situaci, tak mě radost hned přešla. ,,Kateřino, ty jsi taková štětka." Nejdřív za mnou přišla Nikola. ,,Já? Podle čeho si to myslíš?" ,,Chodíš s MarweXem!" ,,Aha? A proto jsem štětka?" ,,Joo! On miluje mě!" ,,Jojo, to určitě." ,,Fakt! Jednou se dokonce koukl na můj Snap. Určitě se mu líbím!" Tak to jsem dostala totální výbuch smíchu. Ona se naštvala a odešla. Pak mi v cestě stál ještě Martin. ,,Včera ses teda předvedla.. Nikča celý večer brečela. Myslím, že se s ním budeš muset rozejít." ,,Proč bych měla? Jako kvůli Nikole, která u něj stejně nemá šanci?" ,,Pff, to si myslíš ty. Včera po ní docela pokukoval." ,,Jojo, věřím. Ještě něco?" Už ho to asi nebavilo, tak odešel. Nic moc se nedělo, ani mě nijak neotravovali. Odpoledne, když jsem otevřela skříňku, tak jsem tam měla růže se vzkazem. Rozbrečela jsem se. Došlo mi, od koho asi jsou, tak jsem mu jen do zprávy napsala 'Jůů, děkuju moc'. Gabča se lekla co se mi stalo ale pak se jen usmála. Vzala jsem si boty a šla jsem před školu. Marek mi zavolal. Měla jsem hroznou radost. Chvíli jsme pokecali, já jsem mu řekla to, co mi říkala Nikola a pak jsme se jen domluvili, kdy se uvidíme.

Tááák, já si myslím, že to pro zatím stačí :D snad se vám to líbilo :) A moc děkuju za hezké komentáře. Vždycky mě to potěší. Dneska trošku kratší část, ale snad to nevadí :) Ještě jsem se chtěla zeptat.. neznáte někdo nějakou aplikaci, kde bych si mohla udělat "obal" na "knížku" (Nechci to, co je přímo na Wattpadu, to jsem zkoušela..) ?

Mám vás ráda <3