11. Nerovy problémky

719 47 13
                                    

Gabča si s Janou docela rozuměla, což jsem byla ráda. Marek se s ní moc nebavil ale asi mu nijak nevadila. Jana pak musela domů, tak jsme šli taky. Bylo už docela pozdě. Doma jsme si uvařili špagety a pak jsme si zahráli nějakou stolní hru, kterou jsem tam našla. Zrovna když jsem vyhrávala, tak mi Jana volala. Nechala jsem tam teda Marka s Gabčou samotné a šla jsem do vedlejší místnosti. Jana mi pořád říkala něco o Markovi. No prostě je to největší fanynka, takže jsem to chápala, ale stejně je můj a večer si s ním musím promluvit. Než jsem se vrátila zpět ke hře, tak už to dávno dohráli. Gabča pak šla někam pryč, protože zjistila, že v téhle vesnici bydlí její nejlepší kamarád/bývalý kluk, to jsem se dopodrobna nedozvěděla. Aspoň jsem se Marka mohla na něco v klidu zeptat. Nejdřív mě zajímalo jaký má názor na Janu. Řekl mi, že mu příjde divná. Ona se jinak chová úplně normálně ale prostě je to Markova fanynka. Pak jsme ještě řešili různá témata a nakonec to skončilo líbačkou. Když už jsme jenom leželi vedle sebe, tak nás napadlo, že si pustíme film a u toho jsme taky usnuli.
Když jsme se vzbudili, nasnídali jsme se a hned jsme šli ven. Gabča prý přišla někdy kolem třetí, takže se jí moc nechtělo ale nakonec šla s námi. Venku jsme zase byli celý den, protože doma se nic moc dělat nedá. Pak jsme si jenom dali do tašek pár věcí, protože zítra ráno odjíždíme.
*Tohle celé přeskočíme, protože je to nudný :D - Doma*
Když jsem přijela domů, pozdravila jsem se s mamkou a hned jsem šla do svého pokoje. Musela jsem si vybalit věci. Při tom mi volal Nero, že má zase blbou náladu a potřebuje pomoct. Já bych tam za ním klidně i jela, ale říkal, že stačí mobil. Hrozně ráda bych mu pomohla ale nevím jak, tak se aspoň snažím mu tu náladu zvednout. No, neříkám že by se mi úplně dařilo ale cítila jsem, že se párkrát usmál. Volali jsme si docela dlouho. Když už náš hovor skončil, tak jsem si jenom vzala notebook a něco jsem si na něm dělala. Byla jsem hrozně unavená, bez nálady a vůbec nic se mi nechtělo dělat. Do večera jsem vyřídila pár hovorů, připravila jsem si do školy a pak jsem chtěla jít spát. Pořád jsem ale myslela na Nera. Vůbec jsem nemohla usnout, až jsem se nakonec rozhodla, že mu napíšu. Byl online, takže to bylo o to snadnější. Hned mi odepsal, za což jsem byla ráda. Nakonec to skončilo tak, že jsme si psali do jedné. Sice jsem chtěla do školy vstát dřív a ještě udělat ráno pár věcí navíc, ale nakonec asi ne. Když už jsem konečně odložila mobil, přišla mi další zpráva. Byla od Marka, ale jenom se ptal jakto, že jsem online, protože já většinou chodím spát brzy. Odepsala jsem a pak už jsem opravdu šla spát. I tak už jsem byla unavená. Chvíli jsem jen tak přemýšlela nad svým životem a nad tím jak trapnou věc jsem řekla před pěti lety, pak už ani nevím jak jsem usnula.






Ahooj :) opět se omlouvám, že dlouho nebyla část. Buď jsem neměla čas nebo náladu. Navíc teď mám mobil v opravně. Snad vám to tolik nevadí.. Doufám, že se vám část líbila a příště zkusím vytvořit už něco lepšího, a nebude to zase po sto letech :D

MarweX FFKde žijí příběhy. Začni objevovat