TISÍC A JEDNA NEZODPOVĚZENÁ OTÁZKA

167 12 7
                                    

„Kristýno, máš návštěvu."

„Jo." Tentokrát odpovím spíš nedočkavě a vystrašeně zároveň. Vůbec netuším co se děje, už jenom to, že by vychovatelky dovolily abych chodila na jinou školu je podivné. A taky to jak byla paní Aine záhadná.

Připravená v tílku a kraťasech sbíhám schody.

Pod schody čeká záhadná paní Aine. Tentokrát má světle zelené tílko a černou sukni po kolena.

Zvolna vycházíme z budovy a paní Aine říká: „Na co se chceš zeptat?"

„No vlastně mám spoustu otázek." Odpovím popravdě.

„Tak začni." Vybídne mně paní Aine.

„Co jste vlastně zač." Vylítne ze mě bez rozmýšlení. Jakmile to řeknu, přijdu si trapně.

„Jsem profesorka." Odpoví klidně.

„Proč jste si vybrala zrovna mně, vždyť u nás v dětském domově je nás tolik." Zeptám se na otázku, kterou mám v hlavě od včerejška.

„Mám své důvody, které ti bohužel nemohu prozradit." Opravdu super, další záhada, jako by jich nebylo dost.

„Proč?"

„Slíbila jsem to." Je mi jasné, že se o tom paní Aine nechce mluvit, ale chci mít aspoň v něčem jasno. Žiju si poklidný život a včera najednou přijde záhadná paní a dneska mně veze na přijímací zkoušky.

„A komu?"

„Nastup si do auta." Taky odpověď, zajímalo by mně proč to tak tají. Přes to, že netuším, co se to děje nastoupím.

Přidávám po dlouhé době, za což se omlouvám, ale snažila jsem vymyslet něco víc.

V KŘÍDLECH MODRÁSKA (ff na Rafaelovu školu)Kde žijí příběhy. Začni objevovat