V KŘÍDLECH MODRÁSKA (ff na Rafaelovu školu)

PŘIJÍMAČKY

Přijímací test byl složitý, otázky byly prakticky na všechno, co se probíralo tento rok. Zatímco matematika byla ta lehčí část, teda alespoň pro mě, čeština se podle očekávání stala horší. Po dopsání testů nám oznámili, že nás čeká i obnovený ústní pohovor.

Tři budoucí studenti už postupně vešli a za pár minut zase odešli. To může znamenat jenom dvě věci, buď je to tak jednoduchý, že to všichni vědí hned. Nebo je tu druhá, daleko horší varianta a to, že je to tak složité, že nikdo nic neví.

Přiřadili mi číslo pět, což znamená, že jsem na řadě.

Vcházím do mohutných dveří, za bílým zdobeným stolem sedí tři členové komise. Paní profesorka tedy vlastně ředitelka Aine, slečna, která nás volala na přijímačky a muž středního věku.

„V testu z matematiky jste si vedla nejlépe ze všech, v českém jazyce to bylo horší, ale i tak jste se zařadila k lepší části." Konstatovala paní ředitelka.

„Testy z ostatních předmětů dopadly taky velmi dobře." Pokračovala slečna, která nás volala k přijímačkám.

„Jinak já jsem vaše budoucí třídní, jmenuji se Marina. Mojí matku a zároveň ředitelku této školy už znáte a tohle je zástupce ředitele Pan." Objasňovala mi, kdo je kdo.

„Jaký je váš vztah k přírodě?" Promluvil po chvíli ticha zástupce.

Otázka mě zaskočila, ale odpověděla jsem popravdě. „Žiji v dětském domově a k přírodě se z centra moc nedostaneme. Starám se tam o zahrádku, ale to je vše."

„Kristýno, jste přijata, nastupujete týden před letním slunovratem. Vaše třídní profesorka bude tradičně královna víl. Kdyby se u vás objevili časté bolesti zad, telefonujte do školy."

Další část je tady, sice později, ale chtěla jsem si dát dárek k narozeninám. Takže přidávám v den svých narozenin

Snad se líbí.

Pište, co bych mohla zlepšit.

Hvězdičky i komentáře potěší.