Kapitola 2: Narozeniny

51 5 2
                                    

LONDÝN, ANGLIE

Někdo se mnou lehce zatřásl. Otevřela jsem oči a uviděla svojí maminku, jak se na mě usmívá. "Všechno nejlepší, zlato," řekla. Nejdřív jsem nevěděla, o co jde, ale pak mi to došlo: "A jo," zvolala jsem "já mám narozky!" "Pak přijď dolů." řekla mamka a odešla.

V tu chvíli mi zazvonil mobil. Koukla jsem se na displej- byl to Jesse. Oči se mi rozzářily ještě víc- byl to totiž můj kluk a viděla jsem ho naposledy v červenci, protože pak jsme jeli na "nepracovní" dovolenou do Španělska a on se svou rodinou do Řecka. Příští rok ale chceme jet všichni společně, letos jsme se nějak nestihli domluvit, protože táta už tu dovolenou měl dávno nachystanou.

Zvedla jsem to: "Jesse!" zvolala jsem. "Ahoj puso, rád tě slyším," na chvíli se odmlčel, "co kdybys dneska ve 2 hodiny přišla na křižovatku?" "Jo, jasně, budu tam." odpověděla jsem. "Tak jo, zatím." a zavěsil. Byla jsem trošku smutná, že mi nechtěl říct víc, ale pak jsem si uvědomila, že ho za pár hodin uvidím.

Najednou jsem dostala obrovský hlad, tak jsem se aspoň učesala a vydala se dolů na snídani...

PINXTON, ANGLIE

Vzbudila jsem se, díky kohoutímu zakokrhání. Byla jsem zvyklá vstávat tak brzy, takže jsem nebyla už vůbec ospalá. Sklouzla jsem nohama na zem a otočila se zpátky k posteli. ( No ona to nebyla až tak postel- spíš několik dřívek stlučených dohromady a vystlané slámou. Do té jsme se vždycky pěkně zahrabali a bylo nám teplo. ) Holky ještě spaly, tak jsem se potichu vytratila ven.

Bylo léto, takže oblohou začaly pronikat paprsky slunce. Milovala jsem ten pohled- i kvůli tomu jsem vstávala tak brzy. Obzvlášť dnes nebe hrálo překrásnými barvami. Jako by vědělo, že mám narozeniny a tohle byl dárek určený jen a jen pro mě.

Po chvíli jsem popadla dřevěný kbelík a zamířila si to rovnou do chlívku, za naší krávou, Dory. Měla jsem jí hodně ráda, byla to taková kamarádka, které se můžu se vším svěřit a nikomu o tom neřekne.

"Ahoj, Dory," pozdravila jsem a pohladila ji po hlavě "můžu?" Jakoby mi rozuměla každé slovo, popošla kousek na stranu a já ji tak mohla podojit. Odnesla jsem mléko a vrátila se pro ní. "Tak jdeme, pojď."
A odešli jsme společně na louku...

POZN. AUTORKY: Ahojky tak tady je slíbená další kapitolka, dneska o něco delší. A nahoře jak jste si mohli všimnout, je obrázek Dory (úplně jak průvodkyně xD ). Tak snad se líbila...
Dobrou noc
_ajulinka_

Návrat- POZASTAVENOKde žijí příběhy. Začni objevovat