Tsundere

Fluffy-puffy #1: Piknik

Na řadu přišlo jaro a příroda se začala hemžit barvami a životem. Tráva zelenala, ptáčci si začali vesele cvrlikat a sakury v malém parku před útulným květinářstvím se zahalily do kabátu z růžových květin.

Co dělat lepšího, než trčet ve škole, že?!

Začínala jsem školu pomalu nenávidět. Obírala mě o možnost být venku, čerpat inspiraci, ale hlavně o čas, který jsem mohla trávit s ním...

Min YoonGim.

Mým přítelem.

Byly to už dva týdny od doby, kdy jsem se rozhodla vkročit do neznáma- jeho pokoje a odvážila se mu věřit.

Rozhodli jsme se, že bude lepší, když to udržíme v tajnosti alespoň před spolužáky. Přece jen se nechci nechat otrávit přeslazenými řečmi o tom, jak se k sobě hodíme...nebo otráveným jídlem.

Chovali jsme se k sobě stejně chladně. Ze školy jsem vždycky vyšla sama, ale v okamžiku, kdy jsem zašla za roh jsem měla jeho ruku kolem pasu, kterou si mě přitáhl k sobě s urgentní potřebou mě políbit.

"Stýskalo se mi, jagiya."

...

Týden nám utekl poměrně rychle, díky nadcházejícím zkouškám a RaeGe, která nás nenechá oddychnout, a tak tu byl víkend a s ním přicházel vytoužený čas strávený s YoonGim. Prakticky celý víkend jsme většinou trávili u něj, jen jsme leželi v posteli, zachumlaní v peřinách a vychutnávali si přítomnost toho druhého.

Tentokrát jsem ale chtěla být trochu aktivní, a tak, vzhledem ke krásnému počasí, nebylo nic lepšího než jít na piknik.

Byla jsem zrovna v kuchyni, připravovala jsem jídlo a pití, když YoonGi přišel s batohem na zádech.

"Jdeš na túru?" škádlila jsem ho (no co, moje velmi oblíbená činnost~) a on se zamračil.

"Nechci tu deku a polštáře tahat jako idiot v ruce."

"Jak chceš" protočila jsem oči s úsměvem a vrátila se k mazání chleba džemem. Zaslechla jsem dopad batohu na zem a najednou mě YoonGi chytl a prudce mě otočil, tvář těsně u mojí.

"Nehraj si se mnou, nebo zůstaneme doma v posteli..." nahnul se k mému uchu "...a spát určitě nebudeme."

"YOONGI-AH!!" začala jsem ho lehce, ale rozhodně plácat do ramene a on se ze srdce rozesmál. "No tak, no tak, přestaň! To byl jen vtip" uhýbal se před mými údery mezi záchvaty smíchu.

...

"Perfektní!" zaradovala jsem se nad malým, rovným pláckem obklopeným keři ze všech stran a jedním kmenem sakury uprostřed, tvořících krásné, romantikou provoněné zákoutí. YoonGi zahodil batoh na zem, rozepnul ho a vytáhl deku, dva nadýchané polštáře a naaranžoval je tak, aby byly co nejpohodlnější. Já jsem zatím z košíku začala vyndavat jídlo.

"Hotovo" oddychli jsme si unioso a YoonGi se rozvalil na deku a opřel se zády o našedlý kmen. "Pojď sem Sun" natahoval po
mně ruce. Lehla jsem si pomalu do jeho klína, dala tvář na jeho hruď a zavřela oči. Vnímala jsem jeho tlukot srdce, pravidelné zvedání a klesání jeho hrudníku, když jsem ucítila něco jemného a hladkého na tváři. Otevřela jsem oči přesně ve chvíli, když mi YoonGi sundal z tváře nachově růžový okvětní lístek, který na mě nejspíš spadl ze stromu nad námi, a strčil mi ho za ucho. "Jsi nádherná" vydechl, vzal mě za bradu a zlehka mě políbil. Polibek byl dlouhý, jemný a nevinný. Užívala jsem si ten pocit všemi smysly.

Po chvilce/věčnosti jsem prolomila jsem polibek a zvedla jsem hlavu, abych si mohla hrát s jeho vlasy. Milovala jsem jeho vlasy. Malá, blonďatá kulička akorát na prohrabávání a česání prsty. Kdo by to nechtěl!?

YoonGi mě jen pozoroval a očividně si užíval pocit mých prstů v jeho vlasech. Už si zvykl na mojí 'obsesi' s jeho vlasy a očividně mu to nevadilo.

"Saranghae jagiya" řekl tím svým specificky mručivým hlasem, který mě automaticky dostával do kolen.

"Saranghae pabo" vybuchla jsem smíchy nad jeho reakcí a pak i následným lechtáním.

"Yoon- YoonGi pře- přestaň pro- prosím!" naříkala jsem mezi záchvaty smíchu, až jsem ucítila pár slz na tváři.

V tom mučení ustalo a YoonGi mi hned utřel slzy s vyděšeným výrazem ve tváři.

"Sun promiň, já jsem nech-"

"To nic, neměla jsem tě škádlit" snažila jsem se uklidnit smích "pojď jíst!"

Tak, první návrh @Sayu-mi. Sorry za čekání, ale právě dodáním školu za dva týdny absence ~.~
Pokud máte nápad na další, určitě ho napište do komentářů.

Zatím pa°•○●