Dcera Severuse Snapea ✔

Přijetí

Bylo teplé odpoledne a já jsem se dostavila domů. Matka doma ještě nebyla tak jsem se šla převléct. Hned na to cvakly dveře a já jsem přiběhla a řekla mamce s úsměvem:"Ahoj mami!" Za ní šel muž s černými vlasy a bledým obličejem. Usmála jsem se a řekla tiše:"D..Dobrý den." Matka mne flákla až se mi zatočila hlava. Já jsem jí probodla pohledem :" A za co!"Matka mi místo vysvětlení mne znovu praštila já jsem upadla. Ten člověk zatím odešel do mého pokoje. Matka mi pak vrazila dalších pár pohlavků a já jsem šla do svého pokoje. Padla jsem na postel odřená a lehce od krve. Snape mi pomohl a já jsem se rozplakala snažil se mne utěšit a na chvíli se mu to povedlo protože jsem se zeptala:" Kdo vlastně jste?" On mi odpověděl:" Profesor Severus Snape z Bradavické školy čar a kouzel." Usmála jsem se a zabolelo to a já jsem mu řekla:" No to je báječné!" Matka mezitím šla s tátou na nákup. Snape se mne zeptal proč jsem tak plakala. "Jednak proto že jsem dostala pohlavky a za druhé mi umřela b..babička!" Znovu jsem se rozplakala. Snape mi řekl:" Neplačte slečno nemá to smysl." Kývla jsem na něj. Začal mi všechno vyprávět a pak řekl:" Pokud byste chtěla můžu s vámi jít do příčné ulice." To rozhodně řekla jsem." Hned mi bylo lépe." Moc vám děkuji pane profesore." On mi přikývl. Byla jsem nadšená a navíc se zbavím mamky. Teda alespoň na chvíli.

* * *

Na nádraží King's Cross byla hromada nástupišť ale nádraží 9 3/4 nikde. Hned na to jsem uviděla nějakou holku co se rozeběhla a skočila do zdi. Tak jsem to po ní zopakovala. A opravdu byla jsem na nádraží 9 3/4. Viděla jsem spoustu dětí a jejich rodičů. Bylo mi to strašně líto. Ale já musela nastoupit do vlaku. Našla jsem jedno volné kupé. Pak se za mnou přiřítila nějaká malá prvňačka jako já a zeptala se:" Je tu místo i pro mne?" Přikývla jsem. "Dík" řekla ta holka." Jmenuji se Anet." řekla. Já jsem se jí také představila:" Já jsem Jessie." Anet se usmála. Já jsem ale nechala kamenou tvář. Zalitovala jsem toho. Dojeli jsme na místo a začli jsme se shromažďovat a lézt do loděk. S Anet jsem nastoupila do jedné z loďek a rychlostí blesku jsme byli na břehu. Pak jsme se přemýstili do velké síně a tam jsme si stoupli a čekali až nás vyvolají. Anet chtěla do Nebelvíru. Já jsem nevěděla kam mne pošlou a pak zavolali:" Jessie Drake!" Opatrně jsem si sedla na židli a moudrý klobouk pravil:" Hmm..jsi chytré děvče mohl bych tě zařadit do Nebelvíru... Ale ne budeš ve Zmijozelu!" Zjistila jsem že Zmijozelskou kolej má Snape. Byla jsme nadšená. Ale při pomyšlení že už Anet nebudu tak často potkávat mne bodalo u srdce. Protože právě ona byla ten člověk ke kterému jsme měla nejblíž. Pak jsme odešli na pokoj a já jsem si bezvládně lehla na postel a usla.