Zombie apokalypsa

V bunkru

Chvíli jsme jen tak stáli a pak jsem otevřela dveře a vešla do temné chodby, která vedla jen jedním směrem a to po schodech dolů. Tobias vešel do chodby za mnou a zabouchl težké ocelové dveře. Byla tu tma, nebylo nic vidět a já si najednou uvědomila že mám v tašce baterku, ale pak jsem si uvědomila že tašku mám u Clary. ,,Ty asi nemáš baterku, co?" zeptala jsem se Tobiase.
,,Baterku nemám, ale můžeš si posvítit bleslem v mobilu" navrhl Tobias a podal mi jeho mobil. Já ho zapla, našla v něm ,,baterku" a zapla ji. Po chodbě se rozlilo světlo a já si všimla cihlových lehce omítnutých zdí a schodů vedoucích do neznáma.
Chvíli jsem se rozmýšlela jestli tam mám jít, nakonec jsem se odhodlala a pomalu jsem začala scházet ze schodů dolů. Šli jsme celkem dlouho, ale najednou jsme se ocitli na rovině, nikde žádné schody, jen ty vedoucí nahoru. Rozhlédla jsem se a zjistila, že tahle místnost je nějaká provizorní ložnice, a když jsem se rozhlédla líp zjistila jsem že na jedné posteli leží nějaká osoba a u ní stojí další. Vydala jsem se tím směrem a za chvíli se mě i Tobiasovi naskytl pohled na Claru, která vypadala že každou chvílí zemře. ,,Vysyp to sem na postel... Doufám že jste vzali aspoň něco co je k tomuto případu vhodné" řekla Adriana a z jejího hlasu vyznívalo že nám nevěří. Ja vysypala na postel vše co jsem si před chvílí do tašky naházela. Byli tam především léky a obvazy. Adriana se tím vším začala prohrabávat a nakonec našla nějaké léky, které podala Claře. Clara si je vzala a ochraptělým hlasem poděkovala. Adriana pokračovala v prohrabávání a po chvíli našla dezinfekci a čistý obvaz. Sundala Claře starý obvaz a ránu jí postříkala dezinfekcí, Clara zasyčela, jak ji to štípalo. Adriana vzala obvaz a obvázala jím Clařinu ruku.
,,Teď se musíte najíst" rozkázala Adriana.
,,Ty nebudeš jíst?" zeptal se Tobias udiveně.
,,Já už jedla... Musíme mít zásoby" odpověděla a podala nám mou tašku plnou jídla a pití. Každý jsme si vybral pár sušenek a vodu. Najedli jsme se a domluvili se kdy bude mít kdo hlídku, já byla na řadě druhá, takže mě teď čekají čtyři hodiny sladkého spánku. ,,Vzbuďte mě až se budete chtít prostřídat" řekla jsem Adrianě a uložila jsem se ke spánku...