Zombie apokalypsa

Výprava do obchodu

Po chvíli jsme se dostali do kuchyně, prošli ji a přes jídelnu vyšli ven na školní parkoviště. Zrovna pršelo. Cítila jsem jak mě mokré kapky deště začínají studit na kůži. Já si měla vzít tu bundu pomyslela jsem, protože teď mi má kožená bunda opravdu chyběla. Déšť se mi začal vpíjet do černého tílka. Ještě chvíli jsem tam tak stála a pak jsem si nasedla do auta na místo spolujezdece. Řídil Bill a vzadu seděla Jill a Tobias.
,,Tak kam se jede?" zeptal se Bill zatímco nám nemrtví procházeli okolo auta.
,,Nevím... Do nějakýho nákupáku" odpověděla jsem.
,,Dobře" odpověděl Bill a nastartoval. Vyjeli jsme...
Projížděli jsme městem, ve kterém jsem žila už odmalička a celou tu dobu bylo stejné a teď se během jednoho týdne změnilo k nepoznání, všude stála odstavená auta, domy měli vysklená okna a všude se procházeli mrtvoly....
Za chvíli jsme zastavili poblíž jednoho obchoďáku a začali plánovat taktiku... ,,Ty a Bill nám budete krýt záda a já a Jill nabereme co nejvíc věcí" navrhla jsem. Přece jen jsme v nakupování lepší my než kluci.
Vylezli jsme z auta a šli s Jill k sobě. Bill a Tobias se postavili okolo nás a snažili se útočit na všechny mrtvoly. Šli jsme rychlým krokem. Za chvíli jsme měli plné obě tašky, které jsme si sebou vzali a mohli jsme jít zpět k autu. Naložili jsme ,,nákup" do auta a šli si sednout dovnitř. Už se čekalo jen na Jill, které se udělalo špatně a chtěla chvíli zůstat na čerstvém vzduchu (pokud se dá říct o vzduchu, ve kterém je vir způsobující obživlé mrtvoly že je čerství).
,,Jill, musíme jet nebo dorazíme za tmy" zaprosila jsem přes stažené okýnko.
,,Ještě chvíli Liss... Ani si nedovedeš představit kdy jsem naposledy byla na slunci" odpověděla.
Už mi docházela trpělivost, odpoutala jsem se a otevřela dveře auta a v tu chvíli, kdy jsem ty dveře otevřela se za Jill pohnulo křoví a vylezla z něj mrtvola. ,,Jill uteč!!!" vykřikla jsem. Jill na mě nechápavě pohlédla. ,,Před čím bych měla utíkat?" podivila ze. ,,Nemrtvej... Za tebou" křikla jsem. Jill došlo že je v ohrožení a začala sprintovat k autu. Nemrtvý si jí sice všiml a vydal se za ní, ale nebyl tak rychlý jako Jill, která rychle nasedla do auta. Sotva za sebou zavřela dveře, Bill dupnul na plyn a naše (respektive moje) auto se vyřítilo dopředu. Jill se rychle připoutala.
,,Liss?" oslovila mě.
,,No?".
,,Děkuju" poděkovala.
Po cestě jsme se vyhýbali nemrtvým jak jen to šlo, ale i přes to jsme jich pár srazili.
,,Jak ti je Jill?" optala jsem se.
,,Už líp... Jen mi je trochu zima" odpověděla a trochu se při to oklepala. Já ze sundala mikinu, kterou jsem si ,,koupila" a podala ji Jill. Jill si ji oblékla, sice jí byla velká, ale byla teplá. ,,Děkuju" poděkovala znovu.