Zombie apokalypsa

Objev

,,Lidi, máte tu nějaké jídlo?" zeptal se Bill.
,,Máme, ale i tak budeme muset na další nákup, koupit i nějaké ovoce nebo zeleninu" podala jsem mu tašku s jídlem a láhev vody. Poděkoval a podal tašku i Jill. Oba se nasnídali. ,,Tady je nuda" postěžovala jsem si ,,Nemáte tu něco na čtení?"
,,Mám tu jen Harryho Potterera, ale toho už jsi četla..." ozvala se Jill.
,,To nevadí, radši budu číst jednu knížku milionkrát, než abych se tu unudila k smrti", Jill si došla pro svůj batoh a vytáhla z něj tlustou knihu, kterou jsem velmi dobře znala- Harry Potter a fénixův řád, podala mi knihu a já si šla najít koutek, ve kterém by se mi dobře četlo. Usadila jsem se na starou truhlu a šla si číst... Po chvíli mi ale začalo vrtat hlavou co v té truhle asi je a proto jsem vstala, založila si knihu a pomalu začala otvírat truhlu. Vevnitř byly jen staré papíry a pár děravých dek. Začala jsem se hrabat v papírech a zjistila jsem, že většina nich jsou deníky psané různými lidmi, různého věku, kteří zde měli přežívat apokalipsu, bohužel jsem z žádného z nich nebyla schopná zjistit o jakou apokalipsu se jednalo, ale co bylo důležité bylo to že apokalipsa zkončila, tedy ASI. V jednom z deníků stálo:
,,Den pětistý dvacátý devátý
Dnes nám přišla zpráva ze shora že se stav ,,nahoře" zlepšil, zítra se tam zkusíme s Amandou podívat, tak snad to nebyl jen další planý poplach, který zde většinou lidi dělají. Jsme tu už skoro sami jen já, Amadna a ještě pár rodin. Zbytek lidí už odešel a nevrátil se, nevíme co se stalo, ale buď zůstali tam ,,nahoře" nebo už je po nich. Už mi z tohoto začíná hrabat. Už jak dlouho přežívám jen díky sušenkám a sucharům, maso, zeleninu nebo ovoce jsem neměla už jak dlouho. Je tu hrozná zima. Už jsem se jak dlouho nesprchovala a začínám trpět klaustrofobií. Dnes má ta rodina co je tu s námi v plánu jít se podívat ,,nahoru", ale to je u nich normální vždy jednou za týden vyjdou ráno někam ,,nahoru"- většinou jdou jen někam do kuchně, vrátí se večer a přinesou další zásoby...
Jack, 22. února 1989,,

,,Lidi, pojďte se podívat co jsem našla" zavolala jsem na skupinku stojící opodál. Jako první ke mě první přišla Clara. Podívala se na papír, který jsem držela v rukách. ,,Liss, co to je?" podivila se.
,,Deník... Je psaný v roce 1989... To se tu nějací lidé skrývali... Bohužel tu není napsáno proč, ale co je pozitivní je to že jejich apokalipsa zkončila... Máme taky šanci" podala jsem jí deník zatím co sem došli i ostatní. Adriana se postavila vedle Clary a četla si deník zároveň s ní.
,,Ne..." řekla po chvíli.
,,Co se děje?" zeptal se Tobias nechápavě.
,,Já byla v jedné z těch rodin... Stalo se to před 27 lety a mě bylo 20 let. Byla jsem tu se svým manželem a dítětem..." začala vyprávět.
,,Opustili jsme bunkr ve stejny den jako Jack a Amanda... Já byla jediná z naší rodiny, kdo žije doteď... Oba jsem milovala, ale osud nám to nepřál... Mého manžela Jaksona zastřelili při útěku a můj syn Jimmy dostal leukémii a bohužel svůj boj prohrál..." vzlykla.
,,Kde jsi to vlastně našla?" zeptala se.
,,V této truhle" ukázala jsem na truhlu. ,,Je tam toho spousta."