měsíční svit

435 29 2
                                    

Je už půlnoc a já se jdu připravit na noční hlídku. V naší vesnici ti nejstatečnější můžou mít hlídku a já jsem se přihlásila. Oblékla jsem se do černé barvy. Kalhoty, tílko. Na zádech jsem si upevnila toulec se šípy a do ruky si vzala luk. Do boty jsem si vložila dýku. Toto vybavení je po mé sestře, ale tu jsem nikdy neviděla. Ani matka o ní nemluví.

Chodila jsem po vesnici a po chvíli slyším praskání větví. Naznačila jsem ostatním varování. Půlka šla, tím směrem, kterým jsem ten zvuk slyšela. Natáhla jsem si šíp - pro jistotu. Šla jsem ke křoví od kterého ten zvuk byl slyšet. Čekala jsem, až se něco stane. Keř se zahýbal a ze křoví vylezl........ ZAJÍC.......... Naštěstí to nebylo nic většího.
,, Áááááááá!!" Zaječel jeden z hlídky. Zbytek šli na to místo, kde se to ozvalo a ležel tam mrtvý pokousaný muž. Zbytek skupiny uteklo zpátky do vesnice, ale jenom já jsem se koukala, co se stalo a jak to začalo...

Čtěte dál zábava teprve začíná:-)

VLČÍ KREV [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat