EP 2.- Nemůžeme být chvilku sami?

1.9K 99 4
                                    

*Marek*

Doufám, že se zase brzy uvidím s El, strašně se mi líbí. Posledně jsme se málem políbili, ale vyrušila nás Rozárka, dnes jí chci ke mně znovu pozvat a doufám, že tentokrát už to klapne. Vážně bych s ní chtěl chodit, ale bojím se, že až se dozví, čím se "živím", tak se jí to líbit nebude.

Řekl jsem El ať přijde na osmou hodinu, že si pokecáme a dokonce jsem jí i trochu naznačil, že se mi líbí a myslím, že ona cítí to samý, protože v tu chvíli byla červená jak rajče.

*El*

Dnes jsem se cítila pěkně trapně, protože Marek mi naznačil, že se mu líbím a já jsem se v tu chvíli začala hrozně červenat, připadala jsem si jako rak.

Bylo asi osm hodin a já jsem šla k Markovi, povídali jsme si o škole, učení a rodině, pak mě ale něco zarazilo, zeptala jsem se ho jakou má brigádu, protože podmínkou toho bydlet tady je mít nějakou brigádu, nebo nějaký zdroj peněz, aby jsme měli z čeho platit nájem, a on najednou vypadal naštvaně a zároveň nejistě a hned převedl rozhovor na jiné téma.

Když už jsme si neměli o čem povídat Marek přinesl víno, sice nevím, kde sehnal víno, když je mu 17, stejně jako mě, ale byla jsem docela ráda, protože i přesto že jsem nebyla plnoletá, jsem měla víno docela ráda. Víno ubývalo docela rychle a po chvilce už byla lahev úplně prázdná a my docela opilí, už jsme se zase skoro začali líbat, ale v tom zazvonil zvonek a my sebou cukli.

"To tady nemůžeme být chvilku sami!?" zakřičel Marek a šel otevřít, za dveřma stála jaho ségra, měla vedle sebe tašku a brečela. Marek jí dovedl na gaauč a já jsem z ní po chvilce vytáhla, co se děje, řekla nám, že se pohádala s rodiči a nechtěla tam s nima být. Vzala jsem jí k sobě, přece jenom jsem tam měla docela dost místa na spaní a Marek spal na zemi na karimatce pod vlastní mikinou.

Usli jsme asi až ve 4, protože Andrejka se potřebovala vyzpovídat. Druhý den s ní jel domů i Marek a nějak ji s rodičema smířil, nechtěl jí tu, ani nevím proč, je docela fajn. Když se vrátil pozval mě na večeři, doufám, že dnes už to vyjde.

Asi v 6 jsem se šla připravovat, vzala jsem si černé rozthané džíny, bílej cropp top s černým nápisem, slabý černý svetřík a bílý kecky, poslední dobou nemám moc ráda barvy, spokojím se klidně jen s černou, bílou, šedou a tmavě modrou. Moc jsem se malovat nechtěla, dala jsem si jen slabý make-up a řasenku. Potom jsem měla ještě čas, tak jsem šla fotit něco na snapchat, to mě vždycky dokáže zabavit na hodně dlouho. Ani ne za chvilku zazvonil Marek a šli jsme.

Byli jsme asi v půlce cesty, drželi jsme se za ruce a za námi najednou začali křičet nějací kluci: "MarweX si našel novou slečnu... Marwe, dáme fotku?"

"Necháme to na jindy, mějte se."

"Proč na tebe volají MarweXi? A kdo to je?" zeptala jsem se ho.

"To neřeš, řeknu ti to až si budu jistej, že jsi jenom moje." usmál se a pak už nic neříkal.

Večeře byla fantastická, výborný jídlo a svíčky. Nejlepší na tom bylo to, že jsme spolu oficiálně začali chodit.

Večer, když jsme se vraceli domů jsem zakopla, opět se prokázalo to, že jsem úplný nemehlo. Strašně mě bolela noha, tak mě Marek odnes domů v náručí. Doma mě položil na postel a začali jsme se líbat, po chvilce už všechno oblečení leželo na zemi.

Ráno jsem se probudila jako první a tak jsem šla udělat míchaný vajíčka. Odnesla jsem mu to do postele a probudila ho slovy: "Vstávej ty ospalá Růženko."

Vůbec jsem si neuvědomila, že už uběhlo 14 dní a já musím jít do školy. "No co, jeden den se to nezblázní, půjdu tam zítra." řekla jsem Markovi a šla jsem domů s tím, že napíšu kamarádce ať mě omluví u učitelky.

Zbytek týdne jsem jen chodila do školy a k Markovi. V sobotu jsem koupila nealko bohemku, protože jinou mi ani neprodaj a šla jsem k Markovi, protože jsem ho chtěla překvapit.

Přišla jsem před dveře a slyšela jsem jak Marek něco říká. Zazvonila jsem a slyšela jsem jen něco jako: " Počkejte...zvoní...zpátky" a pak mi otevřel.

M: "Ahoj El, promiň já dnes nemám čas, já... ti to vysvětlim později, teď fakt nemůžu."

E: "A ty tu někoho máš? nebo s kým si to mluvil?"

M: "No.. vysvětlím ti to zítra jo? Fakt promiň"

Odešla jsem a přemýšlela jsem, co se to tam asi dělo a proč mi to nechce říct.

Tohle se potom stávalo každou sobotu a někdy i ve všední den.

Když se to stalo po třetí, už jsem to nevydržela a bez povolení jsem vešla dovnitř se slovy: "Lásko, okamžitě mi řekneš, co se tu děje a proč mě nechceš pustit dovnitř."

"No dobře, sedni si do obýváku, já si jen něco skočím vyřešit do ložnice a hned jsem tam." řekl mi a odešel do ložnice.

Když jsem seděla v obýváku, tak jsem slyšela jak tam zas něco říká, ale jediný co jsem slyšela bylo tohle: "Promiňte...důležitý...později...mějte... ahoj" a pak si za mnou přišel sednout na gauč.

"El, teď dobře poslouchej, všechno ti to vysvětlím. Pamatuješ si na ty kluky tenkrát, jak jsme šli na tu večeři, to byli moji fanoušci. Já jsem vlastně youtuber, youtuber je člověk, který natáčí videa na YouTube a někteří se tím i živí. Já jsem youtuber, který točí hry a komentuje je, nedávno jsem přesáhnul hranici 100 000 odběratelů. A to proč jsem tě vždycky v sobotu odmítal bylo kvůli youtubu, kde jsem měl livestream, což je vlastně přímí přenos. Už to chápeš? Je to vlastně jako taková brigáda."

Děkuju za přečtení a budu ráda za votes!

Tak se mějte a čaukooo.

Sousedi nebo něco víc? (MarweX) ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat