Sousedi nebo něco víc? (MarweX) ✔

EP 4. - Prosím, věř mi.

*El*

Netrvalo to dlouho a také jsem si založila svůj vlastní channel. Byl to takový kanál, který by se mohl nazvat: "Od kadého trochu," protože by jste tam našli opravdu všechno. Let's playe, beauty videa, challenge, covery (ano, opravdu umím zpívat) a mnoho dalších videí, prostě každý si tam našel to, co ho nejvíc zajímá a byl spokojený. Ještě jsem vlastně neřekla, jak se ten channel jmenuje, jmenuje se: All from El.

"Čao všichni a vítejte u dalšího videa, dneska jsem se rozhodla natočit video, ve kterém vám ukážu můj život trošku z bližšího pohledu. Na facebookovou stránku jsem vám psala ať se ptáte na otázky, které vás zajímají a teď si na některé odpovíme." takhle jsem začala natáčení videa, když v tom mi začal zvonit mobil a na displeji se mi objevilo jméno Martin Carev. (Jmenuju se Martin)

E: Ahoj Martine, co potřeuješ?

M: Ahoj El, hele máš tenhle víkend čas?

E: No asi mám, proč?

M: Chtěl bych natáčet minifilm, nic šílenýho jako normálně, ale úplně normální minifilm.

E: A já tam mám hrát?

M: No mam tam volnou roli a potřeboval bych tam nějakou hezkou holku v tvým věku.

E: Dobřeee, a co je to za roli?

M: No taková menší... možná větší, nebo vlastně hlavní role.

E: Jo, dobře. Tak mi pošli na e-mail scénář, jestli teda nějakej máš a já se na to mrknu.

M: Takže to bereš?

E: A co za to?

M: Ehmm... Pusu?

E: No, tak oukej :D

M: Yes!! Teď už není cesta úniku, tak já ti pošlu ten scénář, čauko.

E: Proč mám pocit, že na mě vmýšlíš nějakou kulišárnu? No nic, měj se, papa.

Když jsem dovolala s Martinem, dotočila jsem video a šla jsem mrknou na ten scénář. Je to hodně zajímavý, kam na ty nápady ten Martin chodí. Četla jsem si ten scénář a pak jsem myslela, že omdlím. Mám se tam s Martinem líbat!? Markovi to řeknu až ho uvidím.

O víkendu jsem vyrazila za Martinem a Markovi jsem jen napsala, že jdu s Martinem natáčet nějaký videjka. Natáčeli jsme asi 5 hodin v kuse jen a  a pak přišla na řadu ta líbací scéna. Samozřejmě to nešlo hned na první pokus, takže se to povedlo až asi na desátý pokus.

Večer jsem se vrátila asi v 9 hodin, hodila jsem si domů věci a šla jsem za Markem. Zaklepala jsem, Marek mi otevřel, prohlédl si mě vražedným pohledem a zabouchl dveře. Nechápala jsem, co se děje a tak jsem znovu zaklepala, ale Marek mi neotvíral. Stála jsem za dveřmi a ptala jsem se ho proč mi neotvírá a co se stalo, ale on mi nic neřekl. Šla jsem domů a začala jsem mu psát, volat a všechno možný co šlo. Řekla jsem si, že to nebudu řešit a půjdu spát. usla jsem asi až ve dvě v noci.

Druhý den jsem vstala, provedla jsem ranní hygienu a chtěla jsem jí do obchodu. Za dveřma na rohožce ležela obálka, zvedla jsem jí a vrátila se dovnitř. V obálce byl dopis a 3 fotky, na kterých jsem byla já s Martinem. V dopise stálo: "El, myslel jsem, že nejsi taková, myslel jsem, že jsi jen moje, myslel jsem, že jsi ke mně upřímná, ale ty víš, co znamená myslet. Asi jsem byl najivní a nevěděl jsem jaká jsi. Když si mi říkala, že mě miluješ, zněla jsi upřímně. Proč jsi mě podvedla? A proč zrovna s ním? Udělal jsem ti něco? Nejsem pro tebe dost dobrý? Proč jsi mi to neřekla? Já vím, moc otázek, ale já byl vždycky zvídaví človíček. Asi budu končit, letím na vlak domů, domů k našim. Nevím, kdy se vrátím, ale vím, jistě, že tě teď nechci vidět. Měj se.."