Po delší době konečně další díl!
Day 3
Sluha: PedroOmlouvám se, ale tahle kapitola už se mi asi 2x smazala a nechci to psát znovu, tak to napíšu v pomlčkách. Snad vám to nebude vadit.
-Vstala jsem jako poslední a kluci se smáli mému pyžamu.
-Po snídani jsme jeli na nákup a koupili jsme hromadu věcí včetně jídla, alkoholu, Nerfek (pistolky na "měkký" náboje) a pistolek na vodu.
-Jirkovi zavolal Gejmr, že je v obchodě s náma a na co potřebujeme tolik věcí.
-K obědu Pedro uvařil "rajskou". Teda, alespoň to měla být rajská.
-Večer jsme hráli žolíky.
Day 4
Sluha: Jirka KrálRáno mě vzbudil zvonek, vykoukla jsem z okna a tam stál Vadim. Jakmile mě zahlédl v okně začal mávat a strašně se smát. Šla jsem mu otevřít branku a pustila ho do zahrady.
"Co tady děláš Váďo?" zeptala jsem se a objala ho. "Chtěl jsem jet někam na výlet a napadlo mě, že vás pojedu navštívit." řekl nadšeně.
Celý den jsme se v podstatě jen váleli, natáčeli jsme různá videa na snapchat. Bylo asi 5 hodin a my jsme všichni seděli na terase a závislačeli na mobilech. Najednou mi zazvonil mobil.
"Ségra volá." řekla jsem polohlasně a odešla jsem volat za barák. Dovolala jsem a najednou mě zezadu někdo obejmul. Myslela jsem, že to je Marek a tak jsem si to nechala líbit. Líbal mě na krku, otočila jsem se a okamžitě jsem mu dala facku. "Vadime, to snad nemyslíš vážně." řekla jsem docela potichu, protože jsem nechtěla, aby mě někdo slyšel.
Chytl mě za obě ruce, přitlačil mě na zeď a začal mě líbat. Chtěla jsem se mu vyvlíct, ale nešlo to, držel mě moc pevně. Po chvíli se mi to konečně povedlo. Odstrčila jsem ho od sebe a on spadl na zem. Už jsem se otáčela a připravovala se, že půjdu zpátky, ale v tom za plotem na cestě proběhl Marek.
"Marku!" zakřičela jsem a doufala jsem, že se zastaví, ale on běžel dál. Přiběhla jsem na terasu a vykřikla jsem na kluky: " Kam běžel Marek!?" "Říkal, že jsi ho zklamala a že ti máme dat tohle." řekl Jirka a podal mi krabičku s prstýnkem. Bylo na něm vyryto datum našeho seznámení, srdíčko a naše iniciály.
Začala jsem brečet a utíkala jsem za Markem. Nevěděla jsem kam běžel a ani jsem nevěděla kam běžím já. Prostě jsem běžela tam, kam mě to táhlo. Přiběhla jsem na louku a viděla jsem Marka, jak běží směrem k lesu.
Ještě než jsem se rozběhla za ním, jsem na něj zavolala, ale marně. Rozběhla jsem se za ním. Zaběhl do lesa a já byla stále daleko, ale nevzdávala jsem se. Zaběhla jsem do lesa a běžela jsem po cestě a občas jsem jen tak houkla a čekala na odezvu. Už byla skoro tma a já jsem byla pořád v lese a už jsem ani nevěřila, že Marka doženu.
Už byla tma a já neviděla na cestu. Šla jsem a najednou mi sjela noha a já se začala kutálet dolů z kopce a narážet do stromů. Když jsem se dokutálela, došlo mi, že mám v kapse mobil. 7 zmeškaných hovorů. Asi by bylo beznadějný volat Markovi, tak jsem vytočila Martina.
"El, kde jsi? Už je tma a my o tebe máme docela strach" řekl Martin do telefonu a já mu okamžitě odvětila: "Martine běžela jsem za Markem a potřebuju pomoct. Jsem v le... píp píp píp vrrrrr dop*dele! Baterka!"
*Martin*
"Vyplo se to, nechápu proč, ale říkala, že běžela za Markem a je asi v lese. Řekla v le a pak se to vyplo, takže předpokládám, že je v lese." vychrlil jsem ze sebe rychle. Nevěděli jsme co máme dělat a tak jsme zavolali Markovi, do jakýho lesa běžel. Ihned jak jsme se dozvěděli kam, tak jsme tam jeli. Do lesa jsme jeli ve složení: Pedro, Jirka, Kovy, MenT a já a druhá skupina jela pro Marka.Auto jsme nechali stát před lesem, protože dál už jsme nemohli, zapnuli svítilny na mobilech a šli po cestě do lesa. Po chvilce chůze a volání na El jsme se rozdělili a šli jsme ji hledat každý na jiné místo. Už jsme ji hledali asi hodinu a já ztrácel veškeré naděje, že ji najdeme, ale najednou MenT zakřičel: "Kluci mám jí, je tady dole!"
Všichni jsme okamžitě běželi za nima a já jako nemehlo jsem samozřejmě hned zakopl, ale naštěstí se mi nic nestalo. Oblékli jsme jí bundu jednoho z nás, už si upřímně nepamatuju čí bunda to byla. MenT jí odnesl do auta a my jeli směr chata.
Na chatě už byla skupina č. 2 a Marek. Marek se na ní ani nepodíval, jen se zeptal jestli je v poho a dál se o to nezajímal. Taky dost vražedně koukal na Vadima. Odnesli jsme jí do postele a zabalili do deky. Už jsme chtěli odejít, ale ona se probudila. Řekla 3 slova a zase usla. Doslova řekla: "Vadim je cu*@k!"
Děkuju za přečtení a budu ráda za votes!
Tak se mějte a čaukooo.
ČTEŠ
Sousedi nebo něco víc? (MarweX) ✔
FanfictionAhoj jmenuju se El, což je zkrácenina od jména Eliška. Je mi 17 let a bydlím v panelovém domě, který poskytuje domov mladistvým, které rodiče vypustili do světa. Já mám útulný byteček 2+1 s krásnou terasou. Nedávno se k nám na patro přistěhoval nový...