Osvobození [MenT]

Dobře, nejsme jen kamarádi.

Kluci začali editovat svá videa a já si lehla na gauč. Vzala jsem do rukou nějaké dva roboty a začali si s nimi hrát. ,,Pjů, pjů, pjůů." Dělala jsem že na sebe roboti střílí. ,,Budeš krásnej závěr videa!" Zasmál se Honza s kamerou. ,,Můj taky!" Ozval se Kája. ,,Jděte do prdele!" Zasmála jsem se po každém hodila jednoho robota. ,,Jsi pěkně agresivní." Zakřičel na mě Kája. ,,Zvykneš si." Mrkl Honza. ,,Hajzle." Zašeptala jsem a hodila po Honzovi vražedný pohled. ,,Jak jste se v dva vůbec poznali? Taky tě polila?" Zasmál se Kája. Honza už už se nadechoval, ale já ho předběhla. ,,Ne, obtěžoval mě ve vlaku a mě nezbylo nic jiného než se ho ujmout." Honza se na mě ukřivděně podíval a hodil po mě robota zpátky.

,,No, děti budu vás tu muset nechat." Řekl Kája a já mu zamávala. Pak odešel a Honza přišel ke mně. ,,Cože si říkala o tom jak jsme se potkali?" Řekl "naštvaně" a zase mě začal lechtat. ,,Honzine!" Přestal a podíval se na mě. No, myslím, že naše tradice bude se po lechtání líbat. ,,Jestli to takhle skončí pokaždé, tak tě asi budu lechtat častěji." Usmál se a slezl ze mě. Šel se napít, ale jelikož je to neschopný pako, zase se polil. ,,Ty si neuvěřitelnej." Začala sem se smát. ,,Plán zní! Půjdeme se k nám převléct a pak půjdeme někam na oběd?" Kývla jsem a zvedla se z gauče.

Honza se převlékl a já samozřejmě byla u toho. Opravdu nemá postavu zrovna k zahození. ,,Jdeme?" Usmál se na mě Honza. Místo odpovědi jsem vyskočila a opustila Honzův pokoj. ,,Do prdele co to má sakra bejt!" Zařvala jsem když mě do nosu praštila šedivá tlapka. Honza měl mezitím záchvat smíchu. Jak jinak. ,,Co mi říct, že máš kočku!" Začala jsem se smát taky. ,,Já myslel že o ní víš." Vysvětli mi když se uklidnil. Plácla jsem se do čela a radši pokračovala cestě.

Najedli jsme se a rozhodli se jít je tak projít. Sedli jsme si na trávu na nějaké odlehlé louce. Položila jsem si hlavu na Honzovo rameno. Honz utrhl pampelišku a dal mi jí za ucho. Usmála jsem se a udělala to samé. ,,Ale tobě to sluší, já vypadám jak buzerant." Zasmál se Honza a já s ním. Lehla jsem si mu do klína a zkoumala ho ze zdola. Najednou se naklonil a dal mi pusu. Já mu jí samozřejmě oplatila. Nevím, jestli to dokážu posoudit, ale myslím že opravdu nejsme jen kamarádi. Sedla jsem si a začala plést věneček z pampelišek. Honza mě celou dobu zaujatě pozoroval.

Hned jak jsem ho dopletla dala ho Honzovi na hlavu. Vytáhl telefon a udělal několik fotek. Jednu kde jsem mu dával pusu na tvář a můj obličej byl zakryt vlasy, dal na instagram. Okamžitě tam začali naskakovat komentáře typu: "Kdo je to?" "Tak konečně někoho máš?" atd. Smála jsem se tomu.

Honza mě chytl za ruku a společně jsme odešli zpátky k domovu. Vyběhli jsme k Honzovi do pokoje a sedli si na postel. Sedla jsem si jakoby před Honzu, takže jsem o něj byla opřená. Pustil nějaký film a položil mi hlavu na rameno. I přes to, že se mi jeho brada zarývala do ramene a můj loket pravdě podobně do jeho stehna, tak jsem byla spokojená. Pomalu se mi klížili víčka a já nevydržela moc dlouho a usnula jsem.

***Pohled Honzy***

Míša usnula, tak jsem vypnul film a Mišku opatrně položil vedle mě. Vzal jsem si notebook a dokončoval jsem edit videa s Kájou. Cinkl mi messenger.

Tomáš Tomcat Šedivý: Ahoj zalo, nepodnikneme něco? Úplně na mě kašleš! :( :*

To je blbec. Pomyslel jsem si a musel jsem se zasmát.

Honza Macák: Právě mi tu někdo spí :P Až se probudí napíšu ti.

Tomáš Tomcat Šedivý: Počkej! U tebe jako někdo spí? To si ještě vyřídíme.

Zasmál jsem se a položil mobil. Dodělal jsem video a pak ho dal uploadovat.

Míša se probudila akorát. Zrovna se mi video nahrálo. ,,Míšo? Psal mi kamarád? Nepodnikneme s ním něco?" Vesele přikývla. Šla se upravit a já mezitím zavolal Tomášovi.

Domluvili jsme se, kde se setkáme a my vyrazili na místo. ,,Ahoj Tome." Zamával jsem mu. ,,Tome Míša. Míšo Tom." Představil jsem je a nechal jim chvilku na seznámení. ,,Hele, važ si toho, že jsme se poznali normálně. Obvykle lidi při seznamování polívám." Zaslechl jsem Míšu, když jsem se vynořil ze svých vzpomínek. ,,Tak kam jdeme?" Zeptal jsem se a čekal odpověď. Té jsem se ale nedočkal. ,,Dobře, rozhodneme se cestou." Řekl jsem a vyrazili jsme nějakým náhodným směrem. Prošli jsme snad celé Pardubice. ,,Hele, už by stačilo s chozením." Prohlásil Tom a my jen přitakali. ,,Půjdeme na třísť!" Řekl jsem.

Došli jsme tedy do cukrárny, kde prodávají ledovou tříšť. ,,Doufám, že nepotkáme Káju." Zasmála se Míša a já se přidal. Tom na nás jen koukal a tak jsme mu začali vysvětlovat všechno kousek po kousku.

Potlesk prosím! Včera i dneska vyšel díl! Tak zase za měsíc :D

Né, pokusím se teď psát častěji :)

dneska teda epizoda, kde se neděje nic tragického. :)

Děkuji za votes a komenty! :) :3