Obliviate ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ³

•5.Začátek šestého ročníku

Harry se v půlce cesty do Bradavic někam vytratil a už se nevrátil. Ginny s Deanem stáli před dveřmi našeho kupé, ve kterém jsem seděla ještě s Ronem, a Ron remcal, že Dean je ,,libovej frajer". Po chvíli mě jeho stížnosti přestaly bavit a jelikož tu se mnou nebyl Draco, vytáhla jsem si knížku a až do Bradavic si četla. Do hradu jsme se dostali pomocí kočárů, které nic netáhlo a já si začala dělat opravdové starosti, když se Harry ve Velké síni neobjevil. Normálně bych píseň Moudrého klobouku poslouchala, teď jsem však těkala očima ke zmijozelskému stolu a dveřím Velké síně.

Konečně se Harry objevil, právě ve chvíli, kdy zařazování skončilo. K nosu si tiskl kapesník a zamával Lence, která se od něj odpojila a šla se posadit k havraspárskému stolu. ,,Už zase je celý od krve!" šeptla Ginny a posunula se, aby Harrymu uvolnila místo. ,,Tentokrát je to jeho krev," zamumlal Ron. Harry si sedl mezi mě a Ginny a pokusil se usmát se. ,,O co jsem přišel?" zeptal se. ,,Moudrý klobouk nás vybízel k tomu, abychom byli stateční. To se mu lehko řekne! Je to klobouk!" Harry se lehce zasmál a Ronovi pohrával na tváři úsměv.

,,Co se ti stalo?" šeptala jsem směrem k Harrymu. ,,Řeknu ti to pak," vyhýbavě odpověděl a zadíval se na Brumbála. ,,Vítejte do dalšího roku v Bradavicích! I tentokrát nastaly v profesorském sboru změny. Rád bych přivítal profesora Horácia Křiklana, který odešel ze svého odpočinku a vrátil se ke své profesi. Je to váš nový učitel lektvarů!" Křiklan byl obtloustlý, menší muž s mrožím knírem. Vypadal mile a jakmile ho Brumbál představil, postavil se a s úsměvem se uklonil. Hodně lidí mu ve Velké síni hlasitě tleskalo. ,,Místo obrany proti černé magii tedy náleží našemu profesorovi Severusi Snapeovi!" zvolal Brumbál a od zmijozelského stolu se ozval nadšený jásot. Zatímco ostatní tři koleje - nevyjímaje naší - se zatvářili zděšeně. ,,Cože?!" vyhrkl Harry. Snape nehnul ani brvou a Křiklan, který seděl vedle něj, nadšeně zatleskal.

,,A teď ještě jedna věc. Kdysi tady studoval jeden chlapec. Byl nadaný a skoro stejný jako ostatní. Procházel chodbami tohoto hradu, učil se stejné předměty jako vy. Jmenoval se Tom Riddle. Většina kouzelníků ho však zná pod jiným jménem. Tak, jak si nechává říkat. Lord Voldemort," ve Velké síni to zašumělo. Pohlédla jsem na Draca, který prázdně zíral do stolu a podpíral si hlavu. ,,Spousta z vás už slyšela o tom, že zlo nabírá na síle. Možná se i teď síly temna snaží proniknout do bradavickéhk hradu. Nedovolte, aby vá ublížili. Vždyť přece naší největší zbraní jste vy. To bylo jen něco k zamyšlení. A teď dobrou chuť!"

,,Takže? Co se ti stalo?" obrátila jsem se na Harryho. ,,Opravdu to chceš vědět?" povzdechl si a kapesník si sundal s nosu. ,,Chci," přikývla jsem. Ron poslouchal a Ginny také. ,,Nevyděs se," nadechl se Harry, ,,ale byl to Draco." ,,Počkej, cože? Draco?" nechápala jsem. ,,Ano. Když jsem odešel z našeho kupé, šel jsem pod neviditelným pláštěm do toho jeho. Pochytil jsem toho málo, ale myslím, že tvrdil něco v tom smyslu, že tu už příští rok nebude. A že i tenhle rok tu bude málo. A že má nějaký důležitý úkol. Říkal to Zabinimu a Parkinsonové. Pak, když vlak zastavil, mě znehybnil a rozkopal mi nos. A řekl: ,To je za otce.' "

Nemohla jsem tomu uvěřit a znovu pohlédla na blonďatého chlapce ze Zmijozelu. Opravdu tohle Harrymu udělal?