Bylo za pět minut deset a já se tajně a s bušícím srdcem plížila chodbou. Došlo mi, že jsme se s Dracem nedomluvili na tom, kde přesně se sejdeme, a tak jsem mu šla naproti ke sklepení. Neměla jsem na sobě neviditelný plášť, ale cítila jsem, jak mi v krvi koluje adrenalin. Netoužila jsem však potkat Snapea nebo jiného profesora, či dokonce Protivu. To by už tak vzrušující nebylo. Byla jsem přitisknutá ke zdi a za mnou se táhl můj stín. Chodby byly trochu osvětlené loučemi a já se chvěla nedočkavostí. Připadala jsem si jako bláznivě zamilovaná puberťačka.
Tiše jsem vypískla, když mě někdo přitiskl ke zdi a začal mě líbat. Poznala jsem, že je to Draco, kdo jiný by to taky byl? Usmála jsem se, zavřela oči a oplácela mu polibky. Když už jsme neměli dostatek kyslíku, odtáhli jsme se a tiše vydechovali. ,,Mio, jsem," zajíkl se Draco, ,,jsem tak strašně rád, že jsi ochotná to se mnou probrat." ,,Byla jsem hloupá, Draco. Měla jsem prostě vztek, proto jsem to ukončila," vydechla jsem, ,,ale pak mi došlo, že mi strašně chybíš a že tě pořád moc miluji."
Palcem a ukazováčkem mě vzal za bradu a hluboce se mi zadíval do očí. ,,Měl bych tě nechat být, jelikož by na nás mohli přijít a já tě nechci vystavovat nebezpečí. Ale na to tě moc miluju. Nechci tě ztratit, Mio, ale teď zuří válka. Ty nebo já klidně můžeme ztratit život..." chytla jsem ho za ruku. ,,Proto chci být s tebou. Dokud to jde. Budu bojovat do posledního dechu. Nechci si tě nechat ukrást a pozdě mi došlo, že rozejít se s tebou byla chyba." pousmál se. ,,Ještě pořád máme dost času. Můžeme si to vynahradit," zavrněl mi do ucha a políbil mě na něj. Zachvěla jsem se a on mi začal klást polibky na krk. Zavřela jsem oči a obmotala jsem mu ruce kolem krku, když mě políbil na rty. ,,Tohle mi chybělo," zamumlal, když se ode mě odtáhl a opřel si čelo o to mé. ,,Byl jsem tak strašně nešťastný, když jsi se se mnou rozešla. A věř, že bylo strašně těžké zachovat se chladnou tvář před zmijozely," povzdechl si. ,,Kdyby Zmijozel a má rodina neměli takové předsudky vůči mudlorozeným, nebyl by problém."
,,Já vím, Draco," zašeptala jsem a pohladila ho po tváři, ,,já vím." ,,Draco?" ,,Mhm?" zamumlal a pevněji mě objal kolem pasu. ,,Kde to vlastně jsme?" ,,Vy se ještě ptáte, Grangerová? Myslel jsem, že jste inteligentní, slečno," za námi se ozval chladný hlas, který jsme oba dobře poznali. Cítila jsem, jak Draco strnul a došlo mi, že nám utajování našeho vztahu moc dlouho nezůstalo. ,,Můžete mi laskavě vysvětlit, proč provozujete tyto věci a šeptáte si nechutně zamilovaná slova před mým kabinetem?! Chce se mi z vás zvracet." Draco se ode mě odtáhl a oba jsme pohlédli do Snapeovy tváře, kterou mu zdobil úšklebek.
,,My...pane..." koktal Draco, ale Snape ho zarazil. ,,Raději nechci nic slyšet, mohlo by to být poznamenané na mé psychice. Tak se mi zdá, že z tohoto jen tak nevyváznete. Co takhle školní trest?"
Sevík to zkrátka musel překazit:D
Právě jsem Obliviate dopsala, takže budu denně vydávat dvě kapitolky, stejně jako u OSG^^
°Neplecha ukončena°
Thx, ILY❤
-Milka
ČTEŠ
Obliviate ✔ | ᵈʳᵃᵐⁱᵒⁿᵉ ³
FanfictionStoupenci Pána Zla se vracejí a svět pomalu začíná pohlcovat zlo. Je však v Bradavicích ještě bezpečno? Kam Draco mizí, co má za lubem Brumbál na svých cestách a kdo se skrývá pod jménem princ dvojí krve'? Šestý ročník v Bradavicích skrývá mnoho ta...
