Zkus to!

5 kurz němčiny

Ráno jsem se probudila v křesle a hned jak sem si všimla že je devět hodin běžela na snídani. ,,Suchen Sie etwas?" ozvalo se za mnou. Co mi to kurňa říká. Neptá se on mně jestli mu nepomůžu? Co mu mám jako odpovědět: ,,Danke nie." vypadlo ze mně i když absolutně nevím co mu říkám. Proto sem nasadila co nejlepší úsměv a šla si pro salát s vejci. Musím uznat že chutnal skvěle. Ale najednou jsem si vzpomněla já nevolala mamce. No tak to jepo mně. To není dobrý. Hnedka jsem vylovila mobil a začala vytáčet mamku. ,,Was ist er allein so ein sexy Mädchen tun ? Was habe ich sehe keinen Freund." ozvalo se mi za zády. Odložila jsem mobil a otočila se stál za mnou nějaký kluk s hnědými vlasy a usmíval se. Úsmě sem mu oplatila a jen řekla:,,Danke nie." zatvářil se zmateně ale jěště řekl:,,Ich kann?" jej to je dost podobný angličtině tak doufám že to znamená jestli může. Jen jsem mu kývla a úplně zapomněla na telefon. ,,Es ist schön, endlich ein Mädchen treffen, die nicht so viel spricht und ja , übrigens , ich Mischa Zverev . Und du bist die Schauspielerin zu sehen, mein Bruder dich wirklich liebt ." zase začal ten kluk, já se jen usmívala a kývala jak blbeček. A najednou přišlo vysvobození v podobě zvonícího telefonu. ,,Bitte." řekla jsem a doufala že si správně pamatuji že to znamená pardon. Jen kývl a jedl své jídlo. ,,Ahojky Feli, copak už se ti stýská?" odpovědí mi bylo jenom lehké ušklíbnutí. ,,Jo všem nám tu chybíš a hádej komu nejvíc.??" Rozpovídala se Felicity. ,,No nemám ponětí, že by tobě?" dělala sem pitomce. ,,Jj ale taky se stýská našemu úžasnému Alexovi."(to je ještěrka) ,,No on to nějak vydrží, já musím tak paap." řekla sem jí . ,,Dobře ale brzo zavolej." a típla to.
,,Entschuldigung." řekla jsem a sedla si zpátky ke klukovi. Ten se jen usmál a zase začal mluvit:,,Ich habe aber ich hoffe, wir sehen uns wieder." kývla sem a dál se věnovala salátu. Jo plně vím co mi teď řekl ale podle toho že se teď zvedl sem ho asi začala nudit. No nevadí stejně mu nic nerozumím. Po dojedení snídaně sem se chtěla odebrat nahoru ale někdo se na mně furt snažil mluvit a tak sen jen slušně odpovídala furt dokola bitte,bitte,bitte. Jo má znalost němčiny úžasná. Hned jak jsem se dostala do pokoje zapla jsem si internet a začala hledat kurz němčiny v Německu. Jo vážně super. Jedu do Německa a neumím ani pípnout. Po hodině hledání sem našla jeden poblíž a hned jsem se přihlásila, no tak snad to půjde. Byla jsem přihlášená na 14:50 spolu s dašími pěti lidmi. Ho to bude sranda. V přihlášce nebo coto bylo bylo napsáno že máme mít propisku a blok na zapisování, jo zrovna dvě věci které nemám a tak jsem se rozhodla si je jít koupit. Vyšla jsem z hotelu a málem to se mnou seklo, proč je Hamburk tak veliký město. Vzpomněla jsem si na tu poučku že jestli se ztratíš nebo nevíš kam jdi za nosem. A tak sem jí vyslechla do slova a do písmena a šla rovně. Po asi pěti minutách sem konečně našla papírníctví. Vkezla jsem dovnitř jen kývla na pozdrav a vklouzla mezi regáli. Ale najednou jsem si všimla dvou kluků kteří mi byli děsivě povědomí. A najednou mi trklo. Ten menší je ten kluk z rána Mischa myslím že sem pochytila a ten vyšší byl Alexander Zverev, ten tenusta co se mi včera zdál roztomilý a je fakt že je docela hezký. A najednou se za nimi objevili asi Alexandrovi rodiče a začali si něco říkat. Radši jsem šla směrem sešity aby po mně něco něchtěli, za blba být už nechci. Vzala jsem první sešit co tam byl a šla ještě pro propisku. Po jedné jsem chňapla a šla směrem pokladna. Naštěstí už tam nikdo nebyl. Prodavačce jsem podala peníze, tnovu kývla na pozdrav a odešla. A teď nastal problém, KDE JE HOTEL . No tak to bude zajímavé. Pomyslela jsem si. Naštěstí tam byl nějaký rozcestník který ukazuje a na jedné z tech cedulek bylo napsáno HOTEK BIRKENOF. Ou má záchrana. Takže jsem dašlích pět minut šla až jsem naštěstí došla. Uff to sem si oddychla. To by byl průšvih. Vyběhla jsem schody do osmého patra a až tam mi došla že sem mohla použít výtah. No ale kvůli tomu dolu nepoletím jen abych se svezla výtahem.
Otevřela jsem si dveře do pokoje a začala se připravovat do kurzu, přeci jen jsem herečka tak ať je to vidět. Vzala jsem si na sebe úplé modré džíny a običejné bílé tričko ale měla jsem takový pocit že to tričko není moje pčůřeci jen máme s Fel dost stejných věcí a teď by to nebylo poprvé co mám místo svého trička její. Ještě jsem zašla do koupelny kde jsem si vyčistila zubu a došla na záchod. Přetřela jsem řasy a mohla jsem vyrazit. Mám co dělat za čtvrt hoďku to začíná. Vyšla jsem před hotel s blokem a tuškou a zavolala taxi. To do dvou minut bylo zde. Řidič naštěstí uměl anglicky takže jsem mu nadiktovala adresu a on se rozjel. Za deset minut jsme byli před školou jazyků,nebo jak to mám nazvat. Zaplatila jsem řidiči poděkovala a vystoupila. Vešla jsem do budovy a našla svou učebnu. Už tam sedělo všech pět lidí. A hned jak jsem vstoupila začali si dva černouškové na druhé straně místnosti něco šeptat. Ale za chvilku když už jsem se usadila ke mně přicupitala dívka asi v ném věku možná starší a začala na mně mluvit:,, Ahoj já jsem Nilima jsem z Indie tak promiň za mou angličtinu. Ty jsi Rea Patricie Simpson,viď? Ta herečka co je ze čtyřčat co? " vyptávala se a já se musela usmát. ,, ano jsem a těší mně Nilimo, a tvá angličtina je dobrá." jen co jsem to dořekla do místnosti vešla postarší žena a že se jmenuje Milena a pokusí se nám něco nasoukat do hlavy z německého jazyka.

1006 Slov, juchů je to lepší a lepší a tak doufám že se vám to líbilo. Omlouvám se za němčinu já moc německy neumím a tak moje němčina končí slovíčkem bitte. A tak snad to nevadí a pokud to čte někdo kdo německy umí tak mně klidně opravte. Budu jenom ráda. :-) Prosím o votes a komentáře to vždycky potěší. Taky bych se chtěla omluvit za svůj pravopis. Když najdete chybu tak jí moc neřešte a pokud zde uvidíte překlep tak upozorňuji že píšu na mobilu takže překlepy jsou dost možný. Děkuju za přečtení Rea.