Zkus to!

9 Zápas

Po snídani, jsem si šla zaběhat. Jelikož jsem dlouho neběhala a slyšela jsem že se běží hamburský půlmaraton a protože ho běhám i v Auatrálii, rozhodla jsem se ho běžet i v Německu. Ale už dlouho jsem neběžela takže sem si chtěla jít zaběhat. Vylezla jsem z hotelu a pustila si písničky. Kousek jsem si popošla a začala běhat.
Běžela jsem překvapivě mnoho. Po hodině jsem se ani nevím jak vrátila a koukla se na telefon který mi měřil kolik mám uběhnuto. Fíha, ještě asi kilometr a měla bych uběhnuto 21 km. Jo to by šlo. Ještě jsem vyběhla schody do osmého patra. Nějak moc energie na tože jsem uběhla půl maraton. Vešla jsem do pokoje, šla se osprchovat. Po sprše jsem si šla vybrat oblečení na Alexův zápas. Chvíli jsem stála u té skříně a koukala aniž bych něco vybrala. Jo jsem hrozná. Ale na Feli nemám. Ta stojí u skříně dvě hodiny a nic nevybere.
Nakonec jsem si vzala černé kraťasy a triko ALL DAY I DREAM ABOUT SASHA. No co no. Na chodbě jsem potkala Jelenu. ,, Kampak jdeš?" zeptala se mne. ,, Tam kam ty. Si myslím." usmála jsem se. .. Koukám, ty máš něco s Alexem?" vyzvídala. ,, Ne, fakt ne. Jsme jenom kamarádi." řekla jsem možná trochu moc rychle. Aaa mobil mně zachránil.
,, Ano...jo mami, ne mami....dobře mami...mhhh.... neboj....ano.... jím....neudělám....budu.... zavolám...jasně....budu .... kouknu....neudělám...dobře....ano....."
Náš rozhovor ještě chvíli probíhal nějak takhle. Dokonce se už objevil Novak, a šel si pro Jelenu. Ta se se mnou tiše rozloučila a mrkla. ,, Běž s ním na rande." šeptla mi. Jen sem koukla a nic neřekla ještě jsem zamávala Novakovi. Když odešli zjistila jsem že za mnou stojí Mischa a má co dělat aby zadržel smích. S mamkou jsem se rozloučila a šla Mischu bouchnout. Vyplázla jsem na něj jazyk a už jsem si to mířila k východu. ,,Počkej, nee promiň. Tak co půjdem? I když máme ještě čas." Řekl Mischa. ,, Já bych šla popřát Alexovi štěstí." Fakt ho bude potřebovat. ,, Ok, jak chceš." odpověděl a už šel ke dveřím. Došli jsme ke kurtu a šli jsme směrem k šatnám hráčů. ,, Ahoooj, tak co jak se cítíš?" přiběhla jsem k Sashovi a objala ho. Sakra, co mně to napadlo. Tohle nědělám, budu muset zavolat Fel a všechno jí říct. ,, Hrozně, a ještě k tomu že tu budeš ty a uvidíš jak prohraju." Zčervenal Alex. ,, Ale no tak, buď trochu optimista." začala jsem se smát. ,, Tady slečna má pravdu." ozval se pan Zverev. Bylo to trochu divné. Pana Zvereva jsem neviděla od té doby co byl na hotelu a řekl mi ať se od jeho kluků držím dál. Jen jsem kývla a koukla se na hodiny. Za pět minut to mělo začít. ,, Já jsi jdu najít svoje místo, poněvaž s mím orientačním smyslem by sme tu byli dlouho." Ozvala jsem se. ,, Počkej na nás,máme místa s tebou ,přeci." Usmál se pan Zverev. Kývla jsem. Ještě jsme popřáli Alexovi hodně štěstí a šli jsme. Došli jsme na svá místa, kde již seděla paní.
,, Aaa, kohopak to sebou máš? Není to ta slečna o které tak moc mluvil Alex?" Zeptala se ta paní. ,, Ano to je Rea. A je tu jenom jako kamarádka. A neříkej Alexovi že jsi řekla že o ní mluvil. By se propat kdyby to věděl." zareagoval Mischa. ,, Oo, ráda tě poznávám a omlouvám jse že jsem tě dostala do rozpaků." podávala mi ruku paní Zverevová. ,, Taky mně těší." usmála jsem se na ní. Vypadá opravdu mile. Sedla jsem si vedle paní Zverevové protože se mne chtěla vyptávat. Nebránila jsem se. ,, Tak Rea, kolik ti je? Alex o tobě sice furt mluví, ake jenom jak jak si hezká, a že hraješ hodně dobře tenis. Ty jsi někdy hrála profesionálně? Povídej." pobídla mě. ,, No, je mi 18, a tenis jsem hrála jen tak. Herectví a zpívání u mně vyhrálo." jen co jsem to dořekla začali na kurt přicházet Alex s Novakem. Z druhé strany kurtu na mne mávala Jelena. Zamávala jsem jí na zpět a podívala se na Alexe. Ten na mne koukal, usmál se a zamával. ,, Rea,řeknu ti takhle mimo ještě nikdy Alex z holky nebyl." pišeptal mi Mischa do ucha. Alex se zamračil a naštvaně si sedl na lavičku pro hráče. Koukla jsem se na paní Zverevovou která se smála.
Celý turnaj jsem napjatě pozorovala a fandila Alexovi. Bohužel první set prohrál 6:4. Škoda, měl šanci to vyhrát.
Druhý set prohrál 6:1 to už vypadal jako že bouchne raketou. Pan Zverev se zvedl s tím že jde za Alexem ho trochu uklidnit. Asi se mu to podařilo protože i přes pár špatných chvil se mu povedlo vyhrát 7:5. S potleskem jsem se zvedla a pozbudivě jsem se na něj usmívala. S Mischou a panem Zverevem jsme si plácli a dál sledovali zápas. Bohužel Alex prohrál 6:2 . A tak jsem šla uličkou dolů mezi fanoušky. Koukali na mně (hlavně holky) dost blbě. Pár z nich mně poznalo a chtělo podpis. Podepsala jsem se a šla k Alexovi. Objal mne tentokrát on. Ještě jsem se stihla podívat na Jelenu, která ukazovala vstičený palec. Jen jsem se usmála jak měsíček na hnoji a dál na špičkách objímala Alexe. I když mám 185 cenťáků stejně musím stát na špičkách. ,, Děkuju za fandění." odtáhl se Alex. ,, Jo, v pohodě. Ale asi mně brzo zadupe támhleta holka." otočila jsem se směrem k holce co mně zabíjela pohledem. Jo asi Alexova fanynka. Sasha se jen ušklíbl a odtáhl se. ,,Mhh, sluší ti to." řekl hrozně tiše. Začala jsem se smát a jen kývla. :-) Jo tenhle kluk je super. Alex se šel převléknout a já šla zpět za Mischou a Zverevovými. Paní Zverevová se na mne usmála. A jen jsem zaslechla jak něco říká o mně...

962 Slov. Jejky, asi trochu dlouhý. Trochu nezajímavý, ale ono se to nějak vyvine. Nebojte :-)