Zkus to!

28. útulek

Chtělo se mi zpívat ale jelikož byly 3 hodiny ráno byla jsem sticha. Nebyla jsem opilá, alkohol mi smrdí a nechutná. Měla jsem pouze radost.
S Kurtem jsem byla domluvená že mne vyzvedne a půjdeme do útulku. ( zmínila jsem se mu o své lásce ke zvířatům). Musím se vyspat abych nepřipomínala bubáka. Vysprchovala jsem se a natáhla na sebe kraťasy a tílko. Bylo hrooozny vedro. Vešla jsem do pokoje, rozsvítila a na mé postely seděla Fel. Měla dost naštvaná výraz. ,, Kde si jako myslíš že seš?" vyštěkla na mně. Řekl ten pravý. ,, Ne dělám si srandu, všechno vyklop, kde si byla, s kým si byla, cos dělala!" Přestala Fel dělat přísnou a vypadala jako malé dítě co se na něco těší. Sedla jsem si k ní a vyprávěla jí že jsem byla s Kurtem. A když skončil ohňostroj šli jsme k němu a povídali si, potom že mne vyprovodil a zítra že jdu s ním do útulku. Tohle všechno jsem jí řekla. Koukala na mne jako na idiota. ,, Oo, doteď žádný kluk a teď hned jak se s jedním rozejdeš jdeš na rande s někým jiným, no Rea!" smála se Fel. ,, Jenže já se Sahou nechodila, víš?" uzemnila jsem jí. Kývla jako že chápe. Samozdřejmě jen naoko abych dala pokoj.
Povídali jsme si ještě asi hodinu a potom šla Fel do svého pokoje.
Ráno mě vzbudilo sluníčko. Dneska to vypadá na další parný den. Šla jsem do koupelny se učesat a trochu upravit. Jen ve spodním prádle jsem šla zpátky do pokoje kde jsem otevřela skříň. Najednou se za mnou ozvalo:,,Ehm." rychle jsem se otočila na křesle seděl Nick. ( Nick Kyrgios je to australský tenista)



,, Je co tu děláš?" Otočila jsem se na něj a rychle si na sebe hodila první šaty co mi přišly pod ruku.



Mh takhle rychle bych měla vybírat častěji . ,, No, víš jedu na wimbledon a před tímhke je setkání všech hráčů. A já nemám s kým jít. Vím že si něco měla se Zverevem ale tvoje sestra jde s Benjaminem tak jestli by si nechtěla jít se mnou? Jako kamarádka, samozdřejmě." usmíval se. Chvíli jsem přemýšlela co odpovím a pak jsem kývla. ,, Jee, děkuju jsi nejlepší." vykřikl Nick a objal mne. ,, Jsi kamarád, to je snad jasný ne?" řekla jsem když mě přestal dusit.,, Skvělý, je to zítra v Londýně kolem 7 hodiny večerní. Tě vyzvednu. A vem si klidně i tohle. Sluší ti to." začal plánovat. Jen jsem mu na to kývla. No super, dneska "rande" a zítra taky "rande" a ještě k tomu před Sashou, fakt bezva. Doufám že se tam nepotkáme.
Šla jsem si vybrat šaty na zítra. Doufám že nějaké společenské najdu jinak budu muset s Fel na nákup a věřte mi s ní nakupovat je jako jít do mučírny. Mám ji ráda ale kolik dokáže projít obchoďáků za hodinu by nezvládl ani Bolt.
Nakonec jsem se rozhodla tohle vyřešit až zítra. Radši jsem se šla dolů najíst. ,,Copak?" Ptala se pobaveně Fel. Ta má určitě prsty v tom že byl Nick u mně v pokoji. ,, Kde jsou naši?" ignorovala ksem jí a otočila se na Grega s Patrickem. ,, V práci je pondělí Rea, to jenom mi dneska nic nemáme." Pokrčil Patrick rameny. Jenže Fel se nechtěla vzdát a dál dotírala:,,Tak co půjdeš zítra?" jen jsem jí nato kývla. Nemusí vědět že jsem z koupelny vylezla jen ve spodním prádle. Nemusí vědět všechno. ,,,Kam jdeš?" zeptal se ještě Greg. ,, Do útulku se psy." vyvlíkávala jsem se. ,,A s kým tam jdeš?" vyptával se dál Patrick. ,, S Kurtem." Radši jsem to vyklopila. Nemělo cenu něco tajit. Stejně vědí všechno dřív. Dokonce dřív než já. ,, Hele a je ti jasný, že si budeš muset zbalit do toho Londýna?" Zaptala se ještě Fel. Tyjo, já sem ale pitomá. Ono je to v Londýňe. Takže už zase poletím. Budu muset zavolat Nickovi abych se zeptala jak to vlastně bude. ,, Jo, a budu pktřebovat šaty. Takže večer jdeš se mnou nakupovat ju?" otočila jsem se na Fel, ta se tvářila jako dítě pod vánočním stromkem. Chjo, jako malá. ,, No jasně." ještě řekla a jen jsem viděla jak kluci otočili očima. ,, Tak se tu zatím mějte ve tři se vrátím, pak půjdem nakupovat a pak si zbalit a pak zavolat Nickovi a zeptat se jak to vlastně bude." to už sem ale nečíkala jim ale sobě abych na nic nezapomněla.
Vyšla jsem ven a tam,už stál Kurt. ,, Doufám že tu nečekiš moc dlouho?" zeptala jsem se ho. ,, Ne ale,ty bys potřebovala trochu víc času." smál se. Nechápala jsem proč ale když jsem se koukla na nohy došlo mi proč. V tom spěchu jsem si nevzala boty. ,, Vydrž." zvedla jsem prst a vběhla dovnitř. Rychle si nazula boty a šla znova ven.
,, Tak pojď, zapomenout si boty. Tak to se mi ještě nestalo." škytal smíchy. ,,Haha, já stebou nikam nejdu jestli se mi budeš smát." Vyhrožovala jsem. ,,Fajn,promiň." omluvil se. Pomalu jsme došli k útulku. Do kasičky jsem ještě vhodila nějaké peníze na přilepšení. S Kurtem jsme požádali ředitele jestli bychom si nemohli vzít pár štěňat na procházku. Dovolil nám to a tak jsme jich pár vzali na pláž. Bylo mi jich líto tak malý a už je nikdo nechce. Kurt asi vycítil nad čím přemýšlím a řekl:,,Neboj on si je někdo vezme." snažil se ale stejně mi jich bylo líto. Šli jsme na pláž kde jsme je chvíli vypustili. Běhali kolem nás. Jenom jeden pořád chodil za mnou. Byl to nějaký kříženec jezevčíka s něčím. Uši měl trošku odstáté ale byl hrozně rozkošný. Asi po dvou hodinách jsme šli zpátky. Chtěli jsme je vrátit ale když toho malého jezevčíka dali zpátky začal se dobívat k nám a hrozně kňučet. Ředitel ho pustil a jezevčík běžel za mnou. ,, Vypadá to že vás nenechá jen tak odejít." usmál se pan ředitel. Kývla jsem a přemýšlela co by řekli doma kdybycj ho přinesla. Už dlouho si chceme s Fel koupit psa. ,, Koukám, vám také přirostl k srdci. Nechcete si ho vzít?" ozval se pochvíli pan Ředitel. ,, Jo já si ho vezmu domů, nejradši bych si vzala všechny ale to bohužel nejde." pokrčila jsem rameny. ,,Ale já to myslel ze srandy. To nemusíte." řekl ředitel. ,, Ale já chci." podala jsem mu několik bankovek aby mohl přilepšit pejskům. ,, Tak mně tak napadá,když máte tak ráda psy. Chceme udělat kalendář, nechtěla bys te ten kalendář nafotit?" ptal se mě dál. ,, Klidně." Odpověděla jsem a šla za ředitelem podepsat pár papírů abych si mohla pejska vzít. Schodou okolností se jmenoval Alex. Super ale co už jsem si ho vybrala.
,, Tak pejsek jo?" zeptal se Kurt když jsme odcházeli. ,, Jo pejsek. S Fel jsme o tom přemušleli už dlouho že si pořídíme pejska a teď to takhle vyšlo takže." odpověděl jsem mu.
Došli jsme před náš dům. Pozvala bych Kurta dovnitř ale jdubs Felí nakupovat něco na sebe a pro Alexe. Vypadal trochu zklamaně,když se loučil ale nic neříkal.
První co jsem,udělala na zahradě bylo že jsem vyfotila Alexe a dala to na instagram.

1168 slov. To je náhrada za včerejšek že nebyl žádný díl. Jinak kdyby vás zajímal můj instagram tak ten je klara.hrdinkova se klidně mrkněte. Vaše Rea. :-*