Královská stopařka [CZ] ✔

15. kapitola - Ples

Vyšli jsme bok po boku široké schodiště a velkými vstupními dveřmi vešli dovnitř. Nyní už bylo vše připravené. Kolem dokola celého sálu se táhly podlouhlé stoly a prostředek byl uvolněn pro tanec. Královská kapela už vyhrávala a celý sál se pomalu zaplňoval hosty. Všichni, co už přišli seděli na svých místech u stolů a zapáleně hovořili, samozřejmě až na výjimky. Každý z nich měl na obličeji nějakou masku, takže mnohdy nešlo poznat, o koho že se to jedná.

S Cameronem jsme přešli k našim místům. Mé místo se nacházelo u otce a pro něj jsem jedno zamluvila hned po mém levém boku. Ovšem, nikomu jsem neřekla, o koho se jedná.

"Dobrý večer, otče. Dovol, abych ti představila jednoho svého známého. Přijel až z Východního království, tak jsem si dovolila ho pozvat sem na ples." řekla jsem pevným hlasem a on se velkoryse usmál. Díky bohu ho nepoznal.

"Ale samozřejmě, rád vás poznávám. Užijte si dnešní večer."

"Je mi ctí, veličenstvo." lehce se poklonil Cam.

"Jen, nechcete si sundat tu masku, abych věděl, s kým mám tu čest?"

"Otče! Maškarní ples spočívá v tom, že mají všichni masku a že jí po celý večer nesundají!" okřikla jsem ho a Cameron, kterého jsem se ještě stále držela si velice oddechl.

"Omlouvám se." usmál se otec a usadil se, my jsme ho následovali.

Když byl sál plný, otec se postavil a zahájil ples proslovem.

"Dobrý večer vážení hosté, velice si vážím toho, že jste dorazili v tak hojném počtu. Dnešní večer je významný nejen proto, že tu pořádáme ples, ale také proto, že se o mou dceru přijel ucházet vévoda z vedlejšího ostrova David van Haar. Tak prosím, aby právě tito dva zahájili dnešní večer společným tancem."

"Já s tím exotem tančit nebudu!" sykla jsem na otce a on se na mě zamračil.

"Buď zticha a padej!" sykl na mě na zpět a to už se ke mě hnal vévoda.

"Smím vás vyzvat z tanci, princezno?"

"Ráda bych řekla, že ne, ale nemám jinou možnost." řekla jsem s odporem a on se zatvářil poněkud překvapeně. Nevím, co čekal. Cam se vedle mě dusil smíchy a já jsem po něm hodila vražedný pohled.

To už mě ale vévoda táhl na parket. Vlála jsem za ním jako kus hadru. Za chůze jsem se stihla ještě otočit na Cama s prosebným pohledem, aby něco, cokoliv udělal. On ale jen rozhodil rukama, že on s tím nic nezmůže a na obličeji mu pohrával široký úsměv. Zmetek jeden! Ještě se mi bude smát!

Došli jsme doprostřed parketu a hudba začala hrát. Vévoda se ke mně hrdě postavil a já jsem nad ním jen protočila oči. Začali jsme s prvními kroky. Bylo vtipné, že hned u prvního kroku jsme se nepohodli a vší silou jsem mu dupla podpatkem na nohu. On povyskočil a zaskučel bolestí, což mi vykouzlilo široký úsměv na tváři. Ten zažije peklo, jestli mi nedá pokoj!

Celý ten tanec mi připadal naprosto nekonečný. Za celou dobu jsem mu asi sedm krát dupla na nohu a on pokaždé takhle vtipně povyskočil. Netvrdím, že to pokaždé bylo omylem.

Pak konečně píseň skončila a já jsem se odhodlala jít si zpět sednout, ale on mě chytil za ruku, takže jsem opět nikam nezmizela. Na parket už se začali sbíhat i další páry.

"Ještě jeden tanec." zazubil se na mě a já jsem zničeně vydechla.

Postavila jsem se tedy k němu s tím, že to tedy nějak přežiji a zadívala jsem se na místo, kde ještě před malou chvílí seděl Cameron. Kam ten blbec zase zmizel? Jestli něco vyvede, tak ho na místě umlátím.