Volba

Otázky a odpovědi

Šli jsme vedle sebe. „Tak copak bys chtěla vědět?" podíval se na mě tázavě. Všechno! Chci vědět úplně všechno. Proč se nespálí na slunci a jaktože není bledý? „Řekni mi úplně všechno. Celej tvůj příběh," odpověděla jsem mu. Přikývl a začal: „Nedávno to bylo sto let od mé proměny. Když jsem byl ještě člověk, tak má máma umírala na leukémii. Otec šel právě ven pro nějaké léky, které jí stejně nezabíraly. Zastavilo se jí srdce a já ji už zpátky k životu nepřivedl. Otec se vrátil, ale byl jiný. Z úst mu kapala krev a celý vypadal lépe. Pevnější postava, tvář bez nedokonalostí, celý byl na pohled lepší. To je jedna z věcí, co se stane po proměně. Když viděl naši mrtvou matku, jeho manželku, tak ho to hrozně zničilo. Dal mi svou krev. Násilím. Nevěděl jsem, co se děje. Pak mi zlomil vaz. Zabil mě. Druhý den ráno jsem se vzbudil a bylo mi jinak. Všechny smysly byly zesílené. Měl jsem nadprůměrně dobrý sluch, čich a všechno, co cítíš se znásobí a taky nafurt zůstaneš ve věku ve kterém zemřeš - mě bylo dvacet, když se proměníš a když jsi upír. Měl jsem příšerně vyprahlo v krku. Otec stál ve dveřích a svíral v rukou ženu v bezvědomí. Krk jí krvácel a já se nemohl soustředit na nic jiného než její tepnu, ze které tekla ta krev. ,Pojď synku. Sám uvidíš jaké to je! Pij!, říkal mi otec. Udělal jsem to. Cítil jsem se neuvěřitelně silný a plný života. Takto jsme pokračovali pár let. Zemřelo dost lidí. Pak jsme toho nechali. Na nějakou dobu jsme se živili zvířaty i když to nebylo ono. Tak jsme vykrádali nemocnice, kde měli krev v pytlíkách, ale čerstvá krev je čerstvá krev. Tak jsme se krmili na lidech dál. Ale jenom tak, aby nezemřeli. Pak jsme je přinutili zapomenout. Další výhoda upírství. Můžeš se lidem zadívat do očí a ovlivnit je. Tedy, co řekneš, to udělají. My je nutili na nás zapomínat. A vycházelo to. Až do doby před dvaceti lety. Potkali jsme čarodějku, která zabíjela upíry. Nachytala otce, když se krmil a zabila ho. Probodla mu srdce kůlem a spálila jeho tělo na uhel. Takto taky upír zemře. Chtěla jít i po mně, ale unikl jsem. Pak mě našla tady. Vytáhla na mě kůl a spoustu kouzel, ale než stačila sáhnout pro kůl, zabil jsem ji. Bylo to vlásek. Vím, že zabila i jednoho mého přítele. Ptal se jí na cestu a prostě ho zabodla. I když pil jen ze zvířat. Tak teď to víš. Všechno o mně." Páni! To byl dost hrozný příběh. Přesto jsem byla zvědavá ještě na pár věcí. „Jaktože můžeš bejt na sluníčku?" zeptala jsem se. „Normálně. Spálení upíta sluncem je mýtus. Stejně jako pozvání do bytu," zasmál se. „A všechno je znásobené? Jak znásobené?" ptala jsem se dál. „Nejen že jsi rychlejší a silnější, ale všechno, co jsi cítila jako člověk se znásobí. Láska, nenávist i touha. Jedinné co necítíš je chlad, horko a tyhle věci okolo prostředí." To mi stačilo. Teď jsem věděla opravdu všechno. Jenom ještě... „Čím se živíš teď? Neovlivnil jsi mě, že ne?" Na tohle se usmál. Jiskřičky mu blýskly v modrých duhovkách. „Krví se živím. Znířecí, ale i lidskou. Obvykle chodím lovit v noci. Občas potkám různé zloděje a vrahy, co někoho napadnou. Tak těmi. Neboj. Nezabíjím lidi, o kterých nevím, že jsou zmetci. Když už, tak se nakrmím jen trochu, a pak je ovlivním. A ohledně ovlivňování. Působí to jen na obyčejný lidi. Na čarodějky, vlkodlaky a jiné upíry to nefunguje," odpověděl mi. Vyhrkla jsem: „Počkat...co? Vlkodlaky? Cože?" Protočil oči: „Jó, existují taky. Když kousnou upíra, tak zemře. Jejich jed je pro upíra smrtelný. Umírá pak několik dní. Nic přijemnýho. Jeden kámoš tak skončil. Zachránit tě může jen krev vlkodlaka. Docela ironie že? Zachrání tě krev něčeho, co tě otrávilo." Mlčela jsem. Snažila jsem se to všechno vstřebat. „Ještě jedna věc Damiene. Co to léčení krví?" Usmál se. „Naše krev léčí, to jo. Ale jen vnější zranění a různá ta krvácení a tak. Nemoc to nevyléčí, akorát urychlí. Takže když jsem se ti zahryzl do krku, dal jsem ti svou krev a hned se to zahojilo. Během pár sekund." Tak moment! „A proč ses mi zahryzl do krku?!" zvýšila jsem tón. „Myslel jsem, že jdeš pomstít maminku. Že to o mě víš a přišla jsi mě zabít. Jenže pak jsi utíkala a mně došlo, že to nevíš a jsi jen vyděšená. Litoval jsem toho a pomohl ti. Promiň. Znovu se to nestane. Taky jsem měl trochu strach, protože by byla škoda, aby taková okouzlující holka byla chladnokrevnej zabiják," říkal upřímně. Jeho modré oči úplně zářily. Věřím mu. „Dobře. Po tom, co jsem zjistila, že má máma byla tak trochu magor a byla i schopná zabít lidskou holčičku... odpouštím ti. Je to opravdu silný kafe. Tohle všechno. Hádám, že ty rudý oči máš jen když se krmíš?" Přkývl a dodal: „Jo a když vidím krev a dostanu na ni chuť. Jinak ne. A ohledně těch vlkodlaků. U nich to s tím úplňkem platí. Mění se za úplňku a jako ve větší vlky a nedokáží se ovládat. Jsou v tu chvíli agresivní a lační po krvi. Zabijí vše, co jim přijde na oči." Přikývla jsem na pochopení. „A odkdy se začnou měnit?" zajímalo mě. „Vím, že ten kluk, co mi zabil kámoše, už je to osmdesát let, tomu bylo osmnáct. A říkal pak, že to bylo poprvé, co se změnil. Takže až dosáhnou plnoletosti." Tolik informací. Bože můj! „Může se vlkodlak nebo čarodějka proměnit v upíra? Po tomhle budu vědět snad úplně všechno." Odpověděl mi na mou polsední otázku: „To nejde. Tělo vlkodlaka krev okamžitě vyvrhne, nepřijme ji, takže nejdou ani léčit. Ale jejich zranění se léčí rychle, ale u čarodějky to jde. Je to pak taková upírka čarodějka. Taková je pak velmi mocná, když to tak řeknu. Má všechny ty výhody, co upír má a navíc její magii. Nebezpečný," usmál se. Tak teda... wow! „Jíš i normálně? Myslím jídlo - lidský?" zajímalo mě. „Jop. Ale nedává mi to žádnou sílu a nic. Prostě krev potřebuju. Jinak bych vysychal a vysychal, až bych upadl do takového podivného spánku, ze kterého by mě probudila jen dávka krve." Už byl večer. Doprovodil mě až domů. „Uvidíme se zítra," řekl a prstem mi přejel po lícní kosti. Přivřela jsem oči a když jsem je zase otevřela, byl pryč. Ta rychlost upíra je neuvěřitelná. Je to zvláštní, ale i přestože mi řekl, že pár lidí zabil, se ho nebojím a pořád cítím, jak mě k němu všechno přitahuje. Nemůžu si pomoct.

Tonto díl byl takový informační, abyste pak chápali dobře další souvislosti v příběhu. Proto si ho prosím pročtěte pořádně, ať pak rozumíte dalším událostem! :)