Boj s časem

Televizní zprávy

S Cedrikem jsme se dohodli,že zítra musíme letět někam jinam,hledat někoho,kdo stejně jako my žije dál svůj život a budeme doufat,že o tom bude něco vědět. Mám tedy poslední den na koupání se a na to,abych si užila krásného počasí,Cedric se byl podívat na letišti a celý den sledoval ,jaká letadla kam a kdy letí. Které bude nejvhodnější,tam se prostě zítra propašujeme.
Jestli je tohle poslední den tady na Havaji,hodlala jsem si ho užít. Vstala jsem ráno dřív a bosky jsem se šla proběhnout po ranní pláži. Bylo to krásně osvobozující. Do uší mi hrály písničky ,které mám v playlistu na běhání a když jsem zpocená přiběhla zpět, procházela jsem kolem recepce,kde měli puštěnou televizi. Dávali zrovna nějaké celosvětové zprávy v angličtině,ale poprvé za tu dobu ,co tu jsem,mě donutily zastavit a podívat se na ně,co tam dávají. Každý den tam seděl pán a v tuhle dobu vykládal o velkém lesním požáru v Řecku. Přesně totéž dělal i dnes,ale za ním stál kluk s cedulí v ruce. Přistoupila jsem blíž k televizi,abych přečetla,co je tam napsané a stálo tam v angličtině: Vidíš mě? Navštiv mě na
26 Raines street.
Uvědomila jsem si,že ten kluk se taky ocitl ve světě,kde se vše opakuje,a asi doufal,že se na ty zprávy někdo jako já a Cedric kouká.Když už jsem na to zírala dost dlouho,až jsem si to zapamatovala,spěchala jsem na pokoj hledat na počítači tu ulici. Zadala jsem ji do map ale našlo to ulici Raines street ve více městech,státech,vlastně i více světadílech. Jednu někde v Austrálii,tři různě po severní Americe dvě v Anglii a jednu dokonce u nás v Irsku. "To je špatný...NEBO!" Řekla jsem si pro sebe a letěla jsem dolů na recepci zjistit, co je to za televizní pořad,abych si našla,kde má studio.
Naštěstí tady kanály nepřepínali a tyhle zprávy ještě nezkončili. Nahoře v levém rohu bylo logo NNL, což byla zkratka National News Live. A když jsem si na netu našla jejich stránky,zjistila jsem,že mají hlavní studio v Birminghamu,v Anglii, no super takže z tohohle krásného slunného ostrova budu muset do deštivé Anglie. Teď se ale musím jít opláchnout od toho běhu. Vlezla jsem si do sprchy a nechala na sebe padat proud studené,osvěžující vody.

Tak jo,co teď? Pomyslela jsem si a pak mě napadlo,že bych asi měla balit ten můj kufřík. Notebook,nabiječka,peněženka...jo asi mám všechno. Jen ještě plavky a osušku,ale ještě si chci naposledy vychutnat tohle teplé moře a slunce,které opaluje,takže jsem si oblékla plavky a s osuškou jsem vyšla z pokoje. Osušku jsem si rozprostřela na prohřátý písek a lehla jsem si na ni. Po chvíli jsem usnula a probudil mě až příliv,který mi smáčel nohy.

Byl už večer a Cedric se vrátil,takže šel ihned za mnou a než stačil něco říct,nedočkavě jsem se zeptala: "Máš tam Anglii?" Prosím,řekni že jo,prosím,prosím.Ať 18.5. letí letadlo do Anglie. "Do Anglie? Proč do-" "Tak letí,nebo ne?!?" Tyjo,musím se uklidnit,nebo něco provedu.
Tak jo,v klidu prostě se jen z hlubouka nadechni a vydechni,nádech,výdech,to je ono správně..."Jo,letí.Ale pověz mi ,proč zrovna Anglii?" Zeptal se a já jsem mu všechno převyprávěla,jen jsem vynechala tu sprchu a to,že jsem pak usnula na sluníčku a že proto jsem teď rudá jak rak. Jo..spálila jsem se a dost to pálí. Kdyby mě takhle viděla mamka,tak by mi vynadala,že nepoužívám opalovací krém a že když jsem se narodila v Irsku,kde běžně sluníčko neopaluje,že se prostě na Havaji spálím. To by mě zajímalo,jak se maji naši...no jak,každý den si myslí,že jsem s nimi a vozí mě do školy a tak. "A v kolik to letí?" "V devět ráno." "Jo,to jde,takže..." "Takže si půjdu sbalit a...uvidíme se zítra,přijdu sem v osm?" "Jo,v osm to stačí,letiště je kousek.Tak zatim." "Čau."

Tak jo,zítra letíme do Anglie... sem už se asi nikdy nepodívám,takže jsem ještě vzala foťák a šla jsem fotit všechno,na co nechci zapomenout a všechno,co chci ukázat svým blízkým,až bude po všem.

Tak jo,další kapitola je venku. Popravdě se mi nechtělo vůbec psát,koukala jsem pořád na Teen wolf,ale už jsem to dokoukala,takže tady je další kapča. Jestli tam budou chyby,tak se omlouvám,ale čast kapitoly se mi smazala a já ji musela psát znova, nechápu,co s tim wattpadem je... :D mějte se hezky ,Lucka :)