10. kapitola

62 11 0
                                    

"Co je?!" zeptám se zděšeně. Chvíli nic nic neříká, jako by se rozmýšlela co říct...

"Pamatuješ si tu zkoušku?" zeptala se a zadívá se do země.

"Ano..." řeknu a po tváři se mi začne kutálet jedna slza. Rukou jí setřu a opět se kouknu na Rose.

"Jde o to..." zlomí se jí hlas. "To co ti řekl je... je pravda. Jsi jediná Voda a Tvůj dar bude opravdu tak ojedinělí, že ho opravdu nikdo nemá..." řekne a já ztuhnu. Nevím, co mám dělat, co říct, posoudit zda je to dobré či špatné...

"Co to znamená?" zeptám se konečně.

"Nic... Budeš se normálně učit jako ostatní, jen prostě ovládáš Vodu. Žádné ohledy se na tebe prý brát nebudou. Očividně jseš v jejich očích silná a sebevědomá... Věří ti, stejně jako já," řekne a klekne si ke mně. Potom mě chytí za ruku.

"Kdo?" zeptám se. Nevím kdo by mi měl věřit...

"Rada... Všechno řídí, všechno hlídají. Tvrdí, že jsi i dost silná na to, aby ses ubránila útokům..." řekne a povzdechne si.

"Kdo by na měl útočit?" zeptám se s obavami. Nechci abych měla ještě větší problémi, než teď...

"Ti kteří zabili Vodu. Chtějí, aby žádná už nebyla. Jsou Oheň... Pro tebe ten největší nepřítel ze všech Elementů..." řekne a pohladí mě po ruce.

"Musím se to naučit..." řeknu a začnu brečet.

"Naučit se co?" zeptá se Rose.

"Být silná," řeknu potichu a vzlyknu.

-The Last Ruler Of Water- ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat