-The Last Ruler Of Water- ✔

13. kapitola

Jdu si sednout k Georgovi, ale všichni se na mě otáčejí, protože při každém kroku bolestivě zakňučím. Po několika minutách si konečně sednu.

"Jsi v pohodě?" zeptá se mě George. Kouknu se na něj a zjistím, že má položený nějaký hadr na té holce, kterou před chvílí porazil.

"Jo, v pohodě..." řeknu. Není to pravda. Kouknu se na své boty. Určitě budu patřit k těm nejhorším. Tohle jsem opravdu nechtěla... Nemohu tam patřit! Musím se zlepšit! Trénovat ve volných chvílích a dostat se tam kam chci. Musím se naučit to ovládat... Nechci zemřít jen díky své neschopnosti. 

Trenér vyvolá postupně všechny dvojice a když to skončí, vrátíme se zpět na lavičky. Sednu si vedle George. 

"Teď si vás rozdělím a vy si stoupnete do řady ke své skupině!" křikne a začne volat jména: " Wendy-Slabší. Helen-Silní. Alex-Nejslabší. George-Silní." postupně řekne skoro všechna jména. Čekám jen na to svoje... 

"Will-Silní. Angela-Slabší," řekne a já se nad tím musím pozastavit. Slabší? Angela v tomto souboji vyhrála, tak jak je to možné? Možná, že tam počítal i minulí souboj. To by pro mě znamenalo jen to dobré! 

"Daisy-Slabší. Rachel-Silní," pokračuje, ale já naprosto nevnímám. Slabší... Jeho slova mi zní pořád v hlavě. Nejsem nejslabší! Pro někoho je to prohra, ale pro mě jasné vítězství. Mohu se zlepšit a být u Silných. 

Toto zjištění mi natolik zlepší náladu, že mám úsměv na tváři celý den. Po tréninku jsme šli na oběd a já tam opravdu zářila jako sluníčko. 

A při 2 hodinové pauze si jdu do tělocvičny posilovat své dovednosti. Čas mi tak rychle utekl, že jsem mohla rovnou počkat v tělocvičně na další trénink doprovázený učitelem.

Sedám si na lavičku a čekám na ostatní. Nikdo po 5 minutách nejde. Přijde mi to už i docela divné, protože trénink měl začít již před 3 minutami. Někdo, po mém zkontrolování času, přijde. Nevím, kdo to je, tak se zvedám na nohy a chci se kouknout o koho jde. Ze dveří vyjde Will s Angelou. Drží se za ruce a něčemu se smějí. Teda, spíše hihňají.

"Co tady děláš, ty děvko?!" zeptá se rozzuřeně Angela. Will ke mě popojde. Angelu nechává za sebou. Nebojím se ho! Ne!

"Víš, co mě zaráží?! Jak to, že jsi nebyla Nejslabší?! Slabá? To nestačí! Ty nejsi jako moje princezna!" asi mluví o Angele, která je ve stejné skupině jako já. 

Zase ke mě pomalu popojde. Je o de mě sotva půl metru. Nečekám jeho pohyb. Silně mě kopne do břicha. Po bradě mi začne stékat horká červená tekutina. Chytnu se za bolavé břicho a udělám 2 kroky od něj. Za chvíli začnu kašlat novou čerstvou krev. Ve chvíli kdy mě chce Will znovu kopnout, vejde George. Rozeběhne se oproti Willovi, ale nestihne to. Will mě znovu kopne do břicha a já tentokrát krev zvracím. Vidím jak George dává pěstí Willovi a ten padá na zem i s bolestným výkřikem. 

V tu chvíli vejde do tělocvičny učitel i s ostatními. Rozeběhne se po Georgovi a chytí ho za ruce.

"Tak co se to tu, sakra, děje?!" zeptá více než jen rozzuřeně. 

"On po mě skočil a dal mi pěstí!" vykřikne Will a zvedne se ze země. 

"Proč jsi po něm skočil?!" zeptá se trenér George. 

"Protože..." koukne se na mě. Jemně zakroutím hlavou, na znamení ať nic neříká. "Protože mě naštval!" 

"A co se stalo tobě?" zeptá se mě už o něco mileji.

"Snažila jsem se je od sebe odtrhnout, ale schytala jsem jednu ránu," řekla jsem a doufala, že na to skočí.

"A kvůli jedné ráně si vyzvracela 50% tvojí krve a vypadáš, jako kdybys umírala?!" řekne podrážděně. 

"Byla silná a navíc mi už ráno nebylo moc dobře..." řekne a protože mi opravdu není dobře, zhroutím se na zem. Byli to opravdu silné kopance a já, po usilovném snažení zůstat vzhůru, ztrácím vědomí.

-------------------------------------------

Probouzím se v bílé místnosti se silnými úspornými žárovkami. Ihned mi dojde, že jsem v ošetřovně.   

Po půl hodině někdo vejde do pokoje. Nechávám oči zavřené.

"Díky, že jsi nic neřekla..." slyším a otevřu oči. Leknu se, když zjistím, že vedle mě stojí Will. On si pokládá ukazováček na rty, na znamení ať mlčím. 

Pak se ke mě nahne a začne mě líbat na krku. Začnu ječet a chci ho kopnou, ale sedí na mých nohou a drží mi obě dvě ruce. Začnu se kroutit a ještě víc ječet. 

Will po chvíli odejde a nechá mě tam samotnou. Brečím a snažím se na tento okamžik co nejrychleji zapomenout..