Muž přijel do hotelu a žena na recepci mu dala klíč od jeho pokoje. Ještě než se rozhodl se vydat směrem k pokoji, žena ho upozornila na pokoj, jež se nachází na tomtéž patře, ale nemá číselné označení, nikdo do něj nemá přístup a za žádných podmínek by se do něj nikdo neměl koukat. A tak muž uposlechl její instrukce a vydal se přímo do svého pokoje, rovnou do postele a spát. Příští noci ho přemohla zvědavost ohledně onoho pokoje. Prošel chodbou a zkusil zabrat za kliku. Zamčeno, jak jinak. Klekl na zem a pohledem spočinul u klíčové dírky. Spatřil hotelový pokoj, stejný jako ten jeho, v jehož rohu stála žena s bílou kůží, hlavou otočená ke zdi. Chvíli zaskočeně pozoroval místnost, nakonec se ale odplížil zpět chodbou do svého pokoje. Druhý den opět poklekl ke klíčové dírce, ale vše co viděl, byla červená barva. Možná ho obyvatelé pokoje viděli včera špehovat a tak zakryli klíčovou dírku něčím červeným. Rozhodl se, že si promluví s recepční, aby získal víc informací. Ta si jen povzdechla. „Vy jste koukal skrz klíčovou dírku, že?" Muž přikývl. „Dobrá, asi bych vám o tom měla říct víc. Už je to hodně dávno, ale v tom pokoji zabil muž svou ženu, jejíž duch tam od té doby straší. Ale tihle lidé nebyli úplně obyčejní. Jejich kůže byla úplně bílá. Jen oči měli červené."
