Umíte si představit, že se během jednoho večera stanete naprosto jiným člověkem s naprosto jiným pohledem na svět? Přesně tohle se stalo Mie, dříve uznávané čelistce se stypendiem na prestižní škole.
Co bude muset obětovat, aby mohla být tím, kým do...
Stephanie mě odvezla k mému baráku. ,,Děkuju moc za hezký den Steph." usmívala jsem se od ucha k uchu. ,,Já děkuju Em za dnešek a i za to, že budeš můj doprovod na ten koncert." úsměv mi opětovala.
Rozloučila jsem se Stephanie a spokojeně vešla do baráku. Prošla jsem kuchyní, kde zrovna pracovala naše komorná Rose. Je úžasná, vždycky ví co má říct a co má dělat. Je naší komornou už od mých sedmi let. Ráda jsem si s ní hrávala s panenkami a s plyšáky. Je to vlastně taková moje druhá maminka. Svačinu do školy mi připravuje, pomáhá mi se studiem a kdykoliv mám jakýkoliv problém je mi k dispozici. Má jí moc ráda. Když jsem přišla do kuchyně pozdravila jsem Rose a posadila se na linku. ,,Mio, slez dolů, vždyť víš jak nemám ráda, když sedíváš na lince" řekla s trošku zamračeným výrazem. Rose jsem uposlechla a posadila se na židli. ,,Rose, jak ses dneska měla?" zeptala jsem se. ,,Ale holčičko, vždyť to znáš. Samá práce , žádné volno, ale koukám, že ty záříš jak sluníčko. Copak ? Josh tě něčím překvapil?" řekla s úsměvem. ,,Ne Rose, Josh mě nepřekvapil. Víš .. už s ním nejsem Rose. Podvedl mě" řekla jsem tiše. ,,Mio, holčičko" přišla ke mě a otevírala náruč na náznak objetí. ,,To jsem nevěděla. Moc mě to mrzí, ale já ho nikdy neměla ráda. Byl to blbec" objímala mě a hladila po vlasech. Po chvíli jsem se od ní odtáhla a koukala na ní. ,,Rose, mám nápad!" vyjekla jsem. ,,Co kdyby sis na zítřek vzala volno a jela někam na výlet?" ,,Mio, to nemůžu. Kdyby na to přišli tví rodiče, tak by mě vyhodili." ,,Nedozví se to. Jsou celý den v práci Rose a ty už z tohohle baráku potřebuješ vypadnout."
Ještě pár minut jsem jí přemlouvala, až nakonec svolila. Jsem šťastná. Rose si konečně po skoro 11-ti letech odpočine. Bude to zvláštní mít celý tenhle obrovský barák jen a jen pro sebe. Konečně jsem mohla ukázat, že také něco zvládnu.
Vyběhla jsem schody do pokoje a zavřela jsem za sebou dveře. Namířila jsem si to do koupelny, kde jsem se sebe smyla líčení, vlasy jsem si pečlivě rozčesala a přesunula se ke skříni, kde jsem si vybrala delší tričko a k tomu černé vysoké podkolenky - moje typické domácí oblečení
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Poté, co jsem se oblékla, vzala jsem si notebook a sedla si s ním do postele. Napsala jsem Steph.
Zítra mám celý volný barák, co si uspořádat filmový večer? -Mia
Po odeslání smsky jsem otevřela notebook a najela na chat. Měla jsem zprávu od Emily. Emily:Ťuky, ťuk Mio. Kdopak má zlomené srdíčko? Ta Amber je ale mrška, že?
Probudila se ve mně zlost. Kéž by se dalo někoho praštit přes internet. Pomyslela jsem si.
Mia: Emily, nech mě na pokoji. Nemám na tvé blbé připomínky čas ani náladu. Emily: Ale, copak kočičko? Jsi smutná a pláčeš? Nebo už sis našla nějakého jiného kluka? Mia: zobrazeno.
Bože, ta mě ale vytočila.
Tenhle díl je dost krátký, moc se vám omlouvám, ale momentálně nemám moc čas na psaní. Každopádně budu moc ráda za každý vote a každý komentář :)
