Dej svému životu jméno.

10.kapitola

Vzbudila jsem se celá upocená. Promnula jsem si oči a zírala před sebe. Stál tam. S pistolí v ruce a mířil na mě.
Co se to děje?
S arogantním výrazem kouká přímo na mě. Do mé duše. Přibližuje se. Mám strach.

,,Joshi, co tu děláš?!"  Nic neříkal.

,,Joshi!" Vykřikla jsem. ,,Proč tu jsi?" Nechtěla jsem na sobě dát znát strach.
Přišel blíž, skoro k mému uchu.

,,Mio, lásko moje nejdražší. Vzpomínáš si ještě na toho tvého kamaráda Lukase?" Viděla jsem jeho podlý úsměv.

,,C-Co s ním?" Tak hrozně jsem se o něj bála.

,,No, jak to říct krásko. On už není." Dořekl a začal se šíleně smát.

Zkameněla jsem. Co? Co tím myslí? On ho?

Rychlostí jsem vyběhla ze svého pokoje. Bylo mi naprosto jedno, že je někdo v něm. Teď mě zajímala jen jedna osoba. Lukas.

Běžela jsem, co mi nohy stačili, dýchala a funěla jsem jako parní mašina a skoro nestíhala vlastní krok.

Jsem tu. Hotel Jawa. Tady by měli být kluci.

Vyběhla jsem první patro a hledala pokoj číslo 14. Nikde nic. Vyběhla jsem o patro výš a konečne to našla.

Musela jsem vypadat jako blázen, když jsem bouchala na dveře uprostřed noci.

Otevřel černovlasý kluk o trochu starší než jsem já.

,,James, můžu Ti nějak pomoct?" Řekl mile, ale v duši si myslel, že jsem blázen.

,,Ahoj, hledám Lukase." Řekla jsem tak rychle, že by mi sotva mohl rozumět.

,,A-ale .. Sem fanynky nesmí. Promiň mi to zlato." Snažil se usmívat.

,,J-já ale nejsem fanynka. Jsem Lukasova přítelkyně."

,,Ty musíš být Mia. Jen pojď dál. Copak se stalo?" Byl vyděšený.

Na jeho otázku jsem neodpověděla a ohned běžela do Lukasova pokoje.
Ležel ve své posteli a klidně oddychoval. Pro sebe jsem se usmála.
Je v pořádku. Nic mu není.

A z ničeho nic jsem spadla na zem.

,,Mio, vzbuď se." Opakoval dokola hlas nade mnou.

Otevřela jsem oči a vidím Rose.

,,Rose, co tu dělám?" Absolutně jsem nevěděla, co se v noci stalo.

,,Přišla jsi ke mně do pokoje a hledala nějakého Lukase. Chtěl mu prý Josh ublížit." Byla snad vyděšenější než já sama.

,,Myslím, že jsi byla náměsíčná Mianelko."

Takže se z toho nic nestalo? Bylo to tak živé, tak pravé.

Sedla jsem si k počítači a hned napsala Lukasovi.

Mia: Lukasi?
Lukas: Copak Mio?
Mia: Jsi v pořádku, že ano?
Lukas: Jistě, že jsem. Co se děje?
Mia: Teď o tom nejsem schopna mluvit.

Lehla jsem si do postele a koukala do blba.

Usnula jsem.

~píp~
Lukas: Za tři hodiny odlétáme. Chtěl bych tě ještě vidět. Mohla bys dorazit na letiště?
Posláno 14:05

Vzbudila jsem se. Bylo něco kolem půl páté odpoledne.
Ihned jsem vzala telefon a přečetla si smsku.

,,Doprdele!" Vyjekla jsem. ,,Za hodinu a půl kluci odlétají!".
Rychlostí blesku jsem jen v teplákách a volném triku seběhla ze schodů ke mému autu a jela směr letiště.

Po cestě jsem se ještě trošku poupravila, aby se za mě Lukas nemusel stydět.

Když jsem dojela na letiště bylo 16:40, což znamenalo, že mají 20 minut do odletu.
Zaparkovala jsem se běžela směrem hala 3.

Najednou náraz a tupá rána k zemi.

,,Au!" Fňukla jsem.

,,Jsi v pořádku?" Zeptal se mě kluk s milým úsměvem na tváři.

,,Ehm, ano..myslím." Úsměv jsem mu oplatila.

,,Neviděl jsem Tě, fakt se moc omlouvám."

,,To nevadí, ale mám naspěch. Omluv mě." Slušně jsem se vyvlékla.

,,Jen mi nějak uniklo tvé jméno." Smál se od ucha k uchu.

,,Mia." Lehce jsem se usmála.

,,Caleb."

,,Opravdu už musím. Omluv mě."

Tento rozhovor mi zabral 10 minut. Super.

Běžím nejrychleji co můžu. Konečně vidím Lukase. Padnu mu kolem krku. Slzy mi tečou po tváři. Nechci, aby odletěl.

,,Budeš mi chybět." Bylo jediné co jsem dokázala říct.
,,Ty mně moc krásko."
Zahleděl se mi do očí a dlouze mě políbil.

Poté odletěl.

Takže další část je na světě!!
Určitě si přečtěte příběh Dvojí Život -můžu jedině doporučit.
Co je zač Caleb? Ohrozí vztah Lukase a Mii?
Co se stane s Lukasem ve světě?
Pište vaše názory❤️❤️
Miluju vás💗
VeronikBrooks xx