Calumovy se celý týden nedařilo. Nic. V práci dostal kvůli nepozornosti výpověď. Na dveřích od jeho bytu byl nalepen papír od správce domu o vystěhování. Jeho rodina ho se slovy, které ho ranila zabouchla dveře před nosem. A k tomu všemu se každý den hádal s Katherin.
Celé dny, noci a dokonce i při poslouchání nádavek od jeho přítelkyně myslel na Emily a její - jejich dítě. Přemýšlel nad tím dost dlouho, dokud si opravdu neuvědomil, že možnost otcovství je téměř stoprocentní. Přeci jen, s Emily se vyspal, když oba měli spousty alkoholu v krvi. Nemohl vědět jestli kondom použil nebo ne.
Více než by ho trápila představa otce, byla ta, že celých deset let tu s ní nebyl a nepečoval o dítě s ní.
Povzdechne si a hlavu si opře o dveře, na které měl ještě před chvílí v plánu zaklepat. Bál se její reakce, když uvidí zrovna jeho mezi dveřmi od jeho bytu.
Po chvilce přemlouvání se, na dveře jemně zaklepal a čekal na její příchod. Emily otevřela a Calum měl na ni skvělí výhled. Měla velké pytle pod očima, její vlasy byly rozčepýřené do všech stran a jediné co na sobě měla bylo špinavé vytahané triko se spodním prádlem. Zděsil se když ji uviděl.
"To, že vypadám hrozně vím i bez tebe, sbohem", protočila očima a pomalu zavírala dveře, dokud je Calum nezastavil nohou.
"Nejsem tu proto, abych tě kritizoval, ale proto abych ti pomohl", zašeptal a nadějně se usmál.
ČTEŠ
s m o k e r II. :: hood
FanfictionKaždý jeho čtrnácti denní vztah mu vydržel dodržovat dalších deset let.. . .