Calumova zvědavost mu nedala a vydal se o dívce, stojíc k němu zády připomínajíc mu Emily.
"Promiňte, ale..", položil dívce ruku na rameno, díky čemuž se otočila.
Calum se pousmál nad tím že měl pravdu, ale malé spící dítě v kočárku ho jemně zaskočilo.
"T-to je tvoje?", zeptal se Calum dívky, která se klepala. Nechtěla aby to zjistil.
"Ano", přikývne a pohlaví miminko po tváři.
"Nevěděl jsem že máš přítele ", zašeptal mírně zklamaný.
"Nemám", zakroutí hlavou a kočárkem začne jemně pohupovat.
"Tak-"
"Je to i tvoje dítě", protočí očima na vysvětlenou. Unavovaly ji jeho otázky.
Calum ztuhl. Zamyslel se. Nemohlo to být jeho dítě, jinak by mu o tom dala alespoň vědět.
Zakroutil hlavou. "Není to moje. Nemůže", opět zakroutí hlavou. "Jestli tě tvůj přítel kvůli němu opustil, tak to je mi líto, ale hned mi nenalhávej, že je to moje, jen aby jsi někoho měla", řekne naštvaným tónem.
Dívka si povzdechne. "To ty jsi přišel a zeptal se. Nemůžu za to, že se o opaku snažíš přesvědčit i sebe", zašeptá Emily podrážděně a s kočárkem se otočí směrem, pryč od Caluma.
![](https://img.wattpad.com/cover/71434024-288-k793343.jpg)
ČTEŠ
s m o k e r II. :: hood
FanfictionKaždý jeho čtrnácti denní vztah mu vydržel dodržovat dalších deset let.. . .