"Proč?"
"Proč co , Calume?", zeptala se dívka míchajíc lžičkou šálek horké kávy.
"Proč si tak ubližujeme.", vydechl sklesle. "Však je to absurdní".
"Je absurdní vychovávat uměle oplodněného, tvého syna", řekla ironicky a z kávy usrkla.
"Nechápu proč si za mnou nepřišla. ", pokroutil hlavou. "Pomohl bych ti".
"No právě. nechtěla jsem pomoct. Od nikoho. A navíc, myslela jsem, že sis založil vlastní rodinu a já bych ti byla na obtíž." .
"Nikdy jsi mi na obtíž nebyla a nikdy nebudeš .", chytl ji za položenou dlaň.
" Jak víš, že někdy něco ještě bude?", zeptala se drze s mírným úšklebkem.
"Protože se beze mne nedokážeš obejít", usmál se, jako by tušil co si myslí.
Přikývla.
// omlouvám se, že díl je krátký, ale zrovna v jedenáct večer mi to zrovna moc nemyslí. kapitol by mělo být určitě okolo dvaceti. upozorňuji předem, že tenhle příběh skončí špatně.
good night.
ČTEŠ
s m o k e r II. :: hood
FanfictionKaždý jeho čtrnácti denní vztah mu vydržel dodržovat dalších deset let.. . .