: three :

887 113 6
                                    

Calum zmaten ležel na gauči hledíc do stropu a snažíc se nevnímat křik Katherin. Jeho nové přítelkyně.

"Mohla by si se alespoň na chvíli uklidnit?", zeptal se zoufale a prsty si promnul spánky. Jeho hlava doslova křičela o lék na bolest hlavy.

"Já se mám uklidnit? Ty by ses mohl uklidnit a říct mi proč si za ní byl?", zakřičela.

"Je to má sestra", povzdechl si.

Opravdu byl dnes ráno za jeho sestrou i přes to, že mu to Katherin zakázala.

"No a?", rozmáchla se rukama do všech směrů. "Moc dobře víš, jak mě nenávidí".

"Myslím, že není jediná kdo tě nenávidí", zamumlal si spíše pro sebe.

"Tím chceš říct co Calume?", dívka zašeptala hystericky.

Nesnášel změny jejích nálad.

"Nijak zlato, nijak", nuceně se usmál a chytl ji za ruku.

"Víš moc dobře jak mi tohle oslovení vadí", trochu se blondýnka usmála.

Calum si ji za ruku přitáhl na sebe.

Klekla si na jeho kolena a hrála si s jeho prsty.

S úsměvem ji chlapec s havranímy vlasy sledoval.

. . .

Když konečně Katherin usla na Calumově hrudi, chlapec se chopil šance, opatrně ji položil na gauč a zvedl se míříc s bundou přehozenou přes rameno ke dveřím jeho bytu.

Naposledy se na spící děvče otočil, mezi rty si uložil cigaretu a vyšel z jejich bytu, který zamkl.

Nebydlel totiž zrovna v moc bezpečné ulici města.

Se zapálenou cigaretou, ze které potahoval nikotin do svých plic se vydal kroky do blízkého parku.

Měl v plánu dnes vykouřit nejméně pět cigaret aby se Katherin zbavil co nejrychleji .

Lezla mu na nervy. Nechápal, jak ji kdysi mohl po oslavě pozvat na večeři.

Měl namířeno ke své oblíbené lavičce, dokud nezahlédl děvče, které se opravdu velmi podobalo Emily.

Ale přeci jen, Emily to být nemohla, protože dívka stojíc k němu zády s pomalými pohyby vozila kočárek.

. . . .

s m o k e r  II.  ::  hoodKde žijí příběhy. Začni objevovat