Let fénixe-Pozastaveno

9.

Suzanne byla schovaná za skříní. Pro jednou byla šťastná za svoji postavu bez křivek. Jinak by se sem nevešla. Jinak by se sem nevešla. Poslouchala rozhovor dvou elfů.

Pomlouvali temné elfy. Ztěžovali si na nedostatek jídla a práci, kterou museli dělat. Suzanne jim rozuměla, ale sama naštěstí takové problémy neměla. Mohla za to skutečnost, že pomáhala Pinmeysovi. Jinak by žila ve stejně neúprosných podmínkách jako ostatní. Za tu dobu, kterou tu strávila, zjistila, že tady není žádný jiný člověk. Žilo zde mnoho elfů, zemních a vodních-ty se naučila rozpoznávat podle jejich vzhledu, a potom šest temných elfů-Dark, Finsternis, Gudcar, Tamsa, Pinmeys a Dorchadas.

„Musíme odtud utéct. Jedna žena včera porodila a Pinmeys to dítě přímo před očima jeho matky zabil."

„Souhlasím s tebou. Hned jakmile bude příležitost, utečeme. Ale nesmíš o tom nikomu říct. Vezmeme jenom svoje rodiny. Jinak to bude příliš nápadný."

„Tak ráda bych šla s vámi, ale když vám to řeknu, zjistíte, že jsem vás sledovala, a tím i kdo je ten špeh. Je tedy pouze jedna možnost, jak si zachránit krk. Ale už to nemůžu déle dělat. Chci přežít, ale ne za tuhle cenu." pomyslela si Suzanne a čekala ve svém úkrytu, než oba elfové odejdou. Poté se vydala za Pinmeysem a pověděla mu, co zjistila.

„Velice dobře, udělala jsi skvěle, žes mě upozornila. Budeš za to odměněna...." pravil Pinmeys, ale vyrušilo ho zaťukání na dveře.

„Co je?!" zeptal se naštvaně.

„To jsem já, Gudcar." řekl hlas za dveřmi.

„Pojď dál." Ukázal na dívku „Suzanne." a poté na temného elfa. „Gudcar."

Odmlčel se a nato řekl: „Můžeme jí věřit. Je to můj zvěd mezi elfy."

„To je dobře." pravil Gudcar a usmál se na Suzanne. Naklonil se k ní, uchopil její ruku a jemně ji políbil. „Je mi potěšením Vás potkat, slečno." Znovu se usmál tak, že se Suzanne rozklepaly kolena.

„Mě ta-a-a-ké."Vykoktala.

„Tak dost, vy dva. Nechte si to na jindy. Takže Gudcare, co jsi potřeboval?" Pinmeys vypadal otráveně.

„Zaslechl jsem něco o útěku. Chtějí zmizet dnes večer."

„Podobnou zprávu už mi donesla tady Suzanne. A víte co, mám tady výtečné víno z Nienny, pojďme oslavit naše malé vítězství. Necháme je kousek utéct a poté až si budou myslet, že jsou v bezpečí, na ně zaútočíme." Pinmeys ani nečekal na souhlas a okamžitě začal vyndávat poháry a víno.

„Brilantní nápad." odsouhlasil mu to Gudcar a v očích mu bylo vidět, že nechce elfům ublížit.

Suzanne si ucucla vína a snažila se zamaskovat znechucený škleb. Možná že bylo víno výborné, ale jí připadalo odporné. Stejně jako veškerý alkohol. Nešťastně pomalu dopila pohár, ale přidat už nechtěla.

Víno na ní mělo nečekaný vliv. Hlava se jí motala a viděla rozmazaně. Obličej se dotkl stolu a Suzanne usnula. Netušila, že jí chtěl Pinmeys otrávit a zneužít, protože se mu už dlouho líbila a věděl, že by u ní neměl šanci. Neviděla ani, jak Gudcar Pinmeyse napadl, když jí chtěl dovléci k sobě.

„Nech ji být! Nic ti neudělala. Je to jenom mladá holka, která se snaží přežít. Nebýt toho hlupáka baziliška by tady ani nebyla."

„Neříkej, že se ti taky nelíbí." řekl mu přidrzle Pinmeys.