Agent Of S.H.I.E.L.D.

IV / Mission

Bobbi seděla v kanceláři a četla Vogue.

„Agento Morse, v pracovní době se nečte." Popíchla jsem svou kamarádku z ročníku a dobrou kolegyni a s pobavením pozorovala, jak se lekla.

„Rose?" Vykřikla vysoká blondýnka a padla mi kolem krku. „Nemůžu uvěřit, že tě převelili zpátky."

Povytáhla jsem obočí. „Není to nic moc, dělám chůvu. Ty si prý ale povýšila. Slyšela jsem dobře, že Barbara Morse teď dělá přímo pro Coulsona?"

Zakřenila se a podala mi skleničku nealkoholického piva. „No jo. Potřeboval lidi navíc. Ale dost o mně. Povídej a přeháněj, co ty. Slyšela jsem, že jsi mrtvá."

Rozesmála jsem se. „Prosím tě. Já jsem nesmrtelná. Předpokládám, že se to vztahuje k misi v Africe. No, pár metrů ode mě bouchla mina, ale nakonec mi to posloužilo, byla to na mě pěkná přesila. Ten den jsem ztratila dobrý lidi. Poslední dva roky jsem žila v utajení. Už mi z toho začalo pěkně hrabat."

Tentokrát se rozesmála ona. „Koukám, že si se nenudila."

Zavrtěla jsem hlavou. „Rozhodně ne. A co ty a Hunter? Pořád stejná písnička?"

Sklopila pohled a na tvářích se jí začal tvořit slabý ruměnec. Věděla jsem, že jsem právě tnula do živého.

„Ano." Odpověděla s nadějí, že tím téma ukončím. „Pořád stejné. Netoužíš zpět do terénu?" Změnila téma, aby se vyhnula další zpovědi na svůj milostný život.

Povzdechla jsem si a konečně si sedla. Celou dobu jsem stála opřená o zeď. Překřížila jsem nohu přes nohu, abych působila sebevědoměji.

„Nevím. Na jednu stranu mě to láká, ale na druhou..." Nechala jsem odpověď otevřenou.

„Bývala jsi nejlepší." Podotkla a usmála se.

Zavrtěla jsem hlavou a pomalu usrkla nápoje. ,,Nejlepší je, byla a bude vždycky May."

Pokývala hlavou, uznala, že mám pravdu. ,,Tu historku o Cavarly jsem slyšela mockrát, ale pokaždé jinou verzi. Asi ji doopravdy zná jen May."

Usmála jsem se. ,,Není teď u Avengers někdo, kdo čte myšlenky? Třeba by to zjistila." Představila jsem si, jak nám Wanda Maximoff vypráví skutečný příběh o bájné Cavarly a začaly mi cukat koutky. Melinda May byla pro každého agenta na světě objekt, který vyvolával touhu po poznání.

,,Hm, Maximoff by to možná zvládla, ale hádám, že by si to nechala pro sebe. Je strašně nespolečenská."

Porada Avengers dnes byla zvláštní. Ještě nikdy u ní nebyli přítomni i Coulsonovy lidé. Agentka Peterson kráčela po chodbě k velké místnosti v nejvyšším patře Avengers tower. Zaklepala na mohutné zvukotěsné dveře a po vyzvání FRIDAY řekla heslo. Dveře se otevřely a ona vstoupila do příjemně zařízené místnosti s kulatým stolem uprostřed se symbolem orla. Nepřišla jako první. Její styl byl vejít někdy mezi později příchozími. Roztomile jsem jí zamávala a pokynula jí, aby si sedla vedle mě. Rose však omluvně zavrtěla hlavou a posadila se dál od čela stolu. Tak jako vždy, Tony Stark se dostavil jako poslední. Černé sako měl rozepnuté, jako by mu bylo teplo, ale knoflíčky jeho tmavě modré košile byly úhledně zapnuté. Pohledem vyhledal Rose a posadil se vedle ní. Sklouzla jsem k ní očima. Její výraz byl nečitelný, hrála si s mohutným prstenem na ruce. Ani nevzhlédla, když Stark vešel a celou místnost zaplnila vůně jeho předražené kolínské.

,,Čau Rosie." Pozdravil ji s úsměvem, jako by byly nejlepší kamarádi.

,,Agentko Peterson." Opravila ho chladně. Bylo vidět, že to nedělá poprvé. ,,Dobré dopoledne, pane Starku." Dodala poté.