Každý Konec Má Svůj Příběh

Byl to jen sen

Em! Pozor!! Bum!!!
Bílé světlo...nic jiného než bílé světlo okolo mě není. Najednou se ke mě začne přibližovat nějaká postava...Emily! "Chloe!"
"Emily! Já...já...tak ráda tě vidím!"
Rozběhla jsem se k ní...Ona se na mě jen usmála a pomalu se začala vytrácet. "Emily! Počkej na mě! Chci být s tebou! Chci tě jen obejmout! Emily!!!"
"Emily!!!" zakřičela jsem do prázdna. Najednou se rozletěli dveře a do pokoje vběhl neznámý muž.
"Co se stalo? Jsi v pořádku?"
Koukal na mě se starostlivým a vyděšeným výrazem.
"Já...já... Emily. Ona...ona odešla...a.."
Sedl si ke mě na postel a chytl mě za ruku. Já začala brečet a skočila jsem mu okolo krku.
"Chloe! Chloe jsi v pořádku?"
Do pokoje přiběhl Paulí. Zarazil se, když mě viděl v náručí neznámého muže. Odtáhla jsem se a koukla se na Paulího. Ten se na mě koukal ustaraně.
"Omlouvám se...byl..byl to jen sen. Viděla jsem...viděla jsem Emily"
Paulí ke mě přišel a objal mě.
"Chloe, tohle je Alex. Alexi, tohle je moje kamarádka Chloe"
Tak tohle je Alex.
"Chloe, jestli jsi v pořádku, tak nevadí, když si půjdu znovu lehnout? Ráno musím do práce" řekl Paulí a už odcházel z pokoje.
Stihla jsem za ním jen zavolat "Dobrou noc"
Zvedla jsem se a šla jsem se do kuchyně napít vody.
Když jsem si lehla zpátky do postele, tak jsem si všimla, že vedle mě někdo leží.
Alex.
"Alexi?" čekala jsem na odpověď, ale žádná nepřicházela.
No nic. Nechám ho spát.
Chvíli jsem jen tak ležela a přemýšlela jsem nad Emily.
Asi po 10ti minutách jsem usla.
...
Je ráno.
"Chloe? Neviděla jsi někde Al...?"
Paulí vešel do Alexova pokoje a při pohledu na postel se zarazil.
Naskytl se mu pohled na mne, jak spokojeně ležím v Alexově objetí.
Paulí potichu vycouval z pokoje a zavřel dveře.
...
Pomalu se probouzím v Alexově objetí. To teplo a bezpečí, co právě pociťuji je dokonalé. Tohle bych nejraději cítila pořád. V tom mi zazvoní mobil a Alex sebou trhne.
"A sakra. Promiň..já..usnul jsem tady a..prostě se omlouvám" Alex se lehce začervenal.
Jen jsem se na něj rozpačitě usmála a šla jsem zvednout hovor. Skvělý. Volá mi máma.
"Ahoj mami"
"Chloe? Jsi v pořádku? Já..byla bych ráda kdyby jsi došla domů. Kde vůbec jsi? A s kým? A kdy hodláš přijít domů?"
"Mami psala jsem ti, že jsem u kamarádky. Já nevím. Dneska dojdu. Ještě ti napíšu. Ahoj"
"Ale chloe.."
Típla jsem hovor.
"Jinak..máš moc pěkné tričko"
Otočila jsem se na Alexe, který seděl na posteli a koukal s úsměvem na mě.
"Jo. Promiň. Paulí mi ho půjčil, když mě polil vodou" usmála jsem se a Alex se na mě jen nechápavě kouknul.
"Proč tě Paulí polil vodou?"