Každý Konec Má Svůj Příběh

Tvarohový dortík

Po cestě si povídáme. Máme toho spoustu společného. Najednou zahneme do nějaké uličky. V téhle části města jsem ještě nebyla. Pokračujeme dál uličkou až dojdeme k maličké kavárně. Je krásná. Celá ta malá budova je obrostlá květinami. Všude okolo jsou květiny. Ach ta vůně. Dojdeme k malému stolu se dvěma židlemi. Už si chci sednout, ale Alex mě zarazí. Nechápavě se na něj podívám a on se jen usměje. Odsune židli, na kterou jsem si právě chtěla sednout a rukou mi pokyne abych se usadila. Začervenám se a posadím se. Nevypadá na gentlemana.
"Alexi, jak jsi našel tak krásné místo? Nikdy jsem tady nebyla! A nikdy jsem o něm ani neslyšela!"
"No víš.." nedořekl větu a z kavárny vyšla mladá číšnice.
"Alexi!"
"Ahoj Debbie!"
Kdo je to? Ta dívka došla k nám a pohled jí spadl na mě. Jen jsem sklopila zrak.
"Alexi? Kdo je ta krásná slečna? Nová přítelkyně?"
V ten moment jsem na oba dva vykulila oči. Alex se jen zasmál.
"Debbie, tohle je moje nová kamarádka Chloe. Chloe, tohle je moje praštěná sestra Debbie"
Až teď to vidím. Ty oči! Ten úsměv! Barva vlasů. Vypadají úplně stejně.
"Ach tak. Alexi! Proč jsi mi ji ještě nepředstavil? Ahoj Chloe, moc mě těší"
"Mě také"
Debbie se jen usmála a vesele spustila.
"Tak přátelé. Tady máte nápojový a jídelní lístek. Za chvíli přijdu"
Ještě jednou se usmála a odkráčela zpět do kavárny.
Alex se na mě otočil.
"Tuhle kavárnu mám nejradši. Patří tak trochu mojí rodině. Naši ji koupili když mi bylo tak 5. A tak tady pomáhá moje sestra a já taky. Jen mám dnes volno"
"Vážně krásná kavárna"
Koukáme si do očí. Má nádherné pronikavé modré oči. Asi jsem musela vypadat vtipně s otevřenými ústy a se zasněným výrazem. Z přemýšlení mě probral až Alexův smích.
"Je tady něco vtipného?" řekla jsem lehce uraženě. Alex se zase zasmál.
"Ale vůbec. Jen jsi strašně roztomilá, když mě hltáš pohledem" vyplázl na mě jazyk.
"Moc k hltání toho na tobě není" nedalo mi to a taky jsem na něj vyplázla jazyk, ve kterém mám piercing.
"Nevypadalo to tak" uculil se.
Radši jsem si vzala do ruky nápojový lístek. Cítila jsem na sobě Alexův pohled.
"Aby ti z toho koukání na mě nevypadly oči" pronesla jsem bez toho aniž bych zvedla oči od jídelního lístku. Alex mě pod stolem šťouchl do nohy.
"Heej!"
"Copak?" Alex se jen ušklíbl.
Hodila jsem na něj zlostný pohled. Za chvíli k nám přišla Debbie.
"Tak. Copak si dáte?"
"Já si dám jen vodu. Díky"
"A co ty Alexi?"
"Já si dám Latté a dáme si dva tvarohové dortíky, díky ségra"
Dortíky?? Dva?? Ne!
"Proč jsi objednal ty dortíky?"
"Protože jsou výborné a musíš ho ochutnat"
Jen jsem sklopila pohled na své tlusté stehna. Fajn chloe.. Sníš ho. Ne celý! A musíš se toho pak nějak zbavit!
"Chloe? Jsi v pořádku? Já jen..přijdeš mi nesvá"
"Jsem v pohodě" nahodila jsem falešný úsměv. Ten mi jde v poslední době až moc dobře.

"Tak. Tady je voda, latté a dva tvarohové dortíčky. Dobrou chuť. A Chloe, pak mi musíš říct jak ti chutnal"
"Určitě bude skvělý" Debbie se na mě usmála a odkráčela pryč. Snědla jsem asi půlku dortu. Byl opravdu moc dobrý, ale víc už jsem toho do sebe nedokázala dostat. Odfoukla jsem si a položila jsem vidličku.
"Tobě nechutná?" Alex se na mě podíval se smutným výrazem.
"To ne. Je výborný. Já jen..už nemůžu"
"Aha. Dobře"
...
Zaplatili jsme. Pozdravili jsme Debbie a šli jsme pryč. Procházeli jsme se po náměstí. Najednou se začalo stmívat. Když jsme procházeli okolo hřbitova, tak už byla naprostá tma. Hřbitov. Rozbušilo se mi srdce a bylo mi do pláče při vzpomínce, že tady mám sestru. Zastavila jsem se. Špatně se mi dýchalo.
"Chloe? Děje se něco?"
"Já..mohli by jsme se tam zastavit?"
"Jak si přeješ. A řekneš mi proč?"
"Jo..později"

Zastavila jsem se před hrobem Emily.
'Emily Dalton, milovaná dcera sestra a přítelkyně'.. Tato slova stála na jejím náhrobku. Zapálila jsem svíčku. Slzy jsem neudržela. Najednou se mi podlomila kolena a já se sesunula k zemi. Alex mě pomalu zvedl na nohy a obejmul mě. Stáli jsme tam ještě dlouho. Už jsme chtěli jít, ale já nemohla udělat ani krok, jak se mi třepala kolena. Alex mě vzal do náručí a jako s princeznou se mnou vyšel ze hřbitova.
"Chloe? To byla..to byla tvá sestra?"
Řekla jsem mu vše o naší nehodě. Všechno o Emily.
"Paulí a Lisa jsou na víkend pryč. No a já bych nerad byl sám doma..myslíš, že..no.. myslíš, že by jsi mi mohla dělat společnost?"
"Moc ráda"