Deník budoucnosti - pozor co píšeš

Něco je špatně

Tina nás s Kristen začala učit jak používat své podvědomí k teleportaci, jak zmizet a podobné věci. Prý se nám to může hodit. "Kristen, jelikož ty jediná to můžeš chápat, jak můžeš být zároveň sestrou Ellen a mojí dcerou? Tohle ani já nechápu." Zeptala se Tina, když jsme měly chvilku pauzu od toho věčného teleportování. Kristen chvilku mlčela a očima sledovala všemožné zákoutí stropu. "Je to kvůli rozpůlené duši. Jako jedna z mála si pamatuji svůj předchozí život a moje duše se tak rozpůlila. Díky tomu jsem se narodila jednak tady, jako tvoje dcera a jednak na zemi, jako sestra Ellen." Usmála se. Tina však nedala pokoj. "A jak to víš?" Kristen si povzdechla a začala zase vysvětlovat. "Rozpůlená duše je stále na sebe nějak napojená. Život tady a na zemi jsem vnímala zároveň. Jelikož je tu obráceně den a noc, tak jsem přes den vnímala jeden svět a přes noc druhý. Po smrti v obou světech se moje duše zase propojila do jedné a mohly jste mě vidět." Tina ani já jsme nechápavě zíraly na Kristen, která to říkala, jakoby to bylo běžné. 

Nějakou tu chvíli jsme ještě povídaly, dokud nebyl čas zase trénovat teleportaci. A jelikož jsme sestry a máme stejnou krev, tak se můžeme teleportovat jedna k druhé bez námahy, což se hodí. Mezitím co jsme blbly s přemisťováním se Eriky, strážce z cely, vrátil domů. Nebyl ovšem tak veselý jako obvykle, když se vracel. Byl něčím znepokojený a zarmoucený. "Tino, budu s tebou muset mluvit, ale osamotě." Tina nám řekla, ať  na ni počkáme na mýtině a sama se s Erikem vydala do sklepení domu. "Takhle zarmouceného jsem ho ještě nikdy neviděla." Řekla Kristen sledující Erika s Tinou. "Od doby co jsem tu já asi nemá moc snadný život. On s Tinou mi pomohli utéct a cely." Prohodila jsme mezi chůzí k mýtině, načež mě Kristen chytla a zastavila mě. "Jak jako pomohli utéct z cely?" Zeptala se. "Když jsem šla k Elizabeth do domu, tak se tvůj plán zvrtl, ona otevřela jakousi bránu a já se probudila v cele. Podle toho co mi tam řekl Erik, jsem byla zavřená za pokus o ukradení knihy země Ravis, alias mého deníku. A dál už to víš." Objasnila jsem jí. Kristen najednou zbledla a pustila mě. Podepřela jsem ji, aby nespadla. Byla jako omámená. Sotva se držela na nohou a něco blábolila, ale bylo to, jako by mluvila nějakým mimozemským jazykem. Takhle ji nemůžu nechat. Nevím, co dělat. Opatrně jsem pomohla Kristen opřít se o strom aby nespadla a teleportovala jsem se k domu. Z něj zrovna vycházela Tina se zděšením v očích. "Kristen něco je, musíš mi pomoct." Vychrlila jsem rychle a i s Tinou se teleportovala zpět ke Kristen.

"Co se jí stalo?" Zeptala se Tina hned, co ji uviděla. "Chtěla vědět, jak jsem se dostala do cely. Hned co jsem jí to řekla zbledla, a začala  takhle blábolit." Tina kývla a pomohla Kristen na nohy. "Otevři portál do pevnosti. Není čas na nic čekat." Na to jsem začala panikařit. Portál nás Tina neučila otvírat. Umíme se teleportovat jednotlivě, ale portálem ne. "Jestli jsi četla ty knihy, víš jak na to." Poradila mi a stále se snažila Kristen přivést k sobě. Začala jsem prohledávat své podvědomí, dokud jsem si neuvědomila pravdu. Celej tenhle výmysl jsem psala já, takže tohle je napsaný v deníku, čímž bych to měla umět. Přestala jsem přemýšlet a otevřela jsem portál. Jen doufám, že druhý konec té červí díry bude minimálně v pevnosti. Pomohla jsem Tině s Kristen a prošly jsme portálem. Objevily jsme se v malé místnosti, kam jen malým oknem prostupovaly paprsky slunce. Portál končí v cele.  Tina, ale začala hledat něco v kamenné zdi, ve které se hned na to objevily schody někam do podhradí. Vešly jsme tam a zůstaly stát v obrovské.... no vypadalo to jako jeskyně. Položily jsme Kristen na zem. Ona se však sama zase zvedla a jako náměsíčná šla pomalu někam do tmy. "Co je to s ní?" Zeptala jsem se. Tina sklopila hlavu a setřela si slzu z tváře. "Elizabeth se tě chce zbavit." Zašeptala. "Jestli se chce zbavit mě, tak proč je pod, hádám že nějakou hypnózou, Kristen?" Zeptala jsem se znova a chtěla vyrazit na ní, ale Tina mě zastavila. "Když jsi Kristen oživila, číst tvé duše se musela připojit k té její. Teď jsi ty odolná vůči hypnóze, ale Kristen se pomoct nedá. Jen tady se jí nic nestane a  jí Elizabeth nemůže ublížit." Tina mi pokynula, ať jdeme pryč. "Co bude s Kristen?" Zeptala jsem se při pohledu na bloudící  Kristen. "Musí tu zůstat. Až když nastane den odchodu, vrátíme se pro ni, neboj."